48 C 167/2021-47 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 18 685,08 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných měsíčních splátkách po 994 Kč. Pro prodlení s úhradami byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Úvěruschopnost byla prověřena, žalovaná doložila příjmy, nebyly k ní negativní poznatky, příjmy žalované byly 17 600 Kč, výdaje byly dle poskytnutých údajů vypočteny ve výši 10 735 Kč, platební kapacita žalované činila 6 865 Kč. 2. Žalovaná se při jednání vyjádřila ve věci samé, když uvedla, že je pravdou, že si peníze půjčila, neví, kolik zaplatila, asi 2 nebo 3 splátky, na úhradu dalších již neměla peníze. V době poskytnutí úvěru měla 2 děti, druhé bylo narozeno v [anonymizováno] [rok], pobírala 7 600 Kč rodičovský příspěvek první 3 měsíce a pak již rodičovskou 10 000 Kč, jednorázově dostala i 10 000 Kč porodné. Splátky neměla z čeho hradit. Kvůli nedostatku peněz si vzala úvěr. Žádné jiné dávky nepobírala, pouze na děti 500 Kč měsíčně přídavky. Její příjem je i nyní 10 000 Kč měsíčně, za bydlení hradí 2 500 Kč měsíčně, není schopna hradit více než 500 Kč měsíčně splátky. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci. 5. Žádost o poskytnutí úvěru prokazuje, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč s datem čerpání [datum], který měl být uhrazen v 24 měsíčních splátkách. K sobě uvedla žalovaná, že je v domácnosti, počet členů domácnosti jsou 3, osob bez příjmu včetně dětí 1, bydlí v nájemním bytě, příjmy má 17 600 Kč, výdaje bez úvěrů 1 000 Kč, vše měsíčně. 6. Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, byl jí poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. 7. Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru prokazují, že žalovaná byla informována o podmínkách úvěru před uzavřením smlouvy. 8. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] prokazuje, že úvěr byl pro prodlení zesplatněn ke dni [datum], dopis byl žalované odeslán na adresu [adresa žalované], žalovaná si jej nevyzvedla. 9. Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru, dopis byl žalované odeslán na adresu [adresa žalované], žalovaná si jej nevyzvedla. 10. Výpis z účtu za [anonymizováno] [rok] prokazuje, že žalované byla vyplacena částka 20 000 Kč dne [datum]. 11. Kvalifikovaná výzva dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení před podáním žaloby. 12. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že byla výzva odeslána žalované. 13. [ulice] podmínky pro [anonymizována dvě slova] úvěry neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 14. Interní posouzení úvěruschopnosti žalované prokazuje, že byly zohledněny delikvence žalované, její scoring, příjmy. 15. Informace z [anonymizována dvě slova] prokazuje, že neevidují negativní poznatky k žalované. 16. Individuální informativní sdělení ze dne [datum] od Úřadu práce ČR prokazuje, že bylo sděleno žalované, že do počátku prosince vyčerpala z rodičovského příspěvku 7 600 Kč, od [datum] může čerpat až 10 000 Kč měsíčně. 17. Poštovní poukázka B ze dne [datum] prokazuje, že žalované byla vyplacena celkem částka 17 600 Kč a to za Porodné [číslo] a Rodičovský příspěvek [číslo]. 18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaná převzala od předchůdkyně žalobkyně 20 000 Kč na základě úvěrové smlouvy. Žalovaná neví, kolik uhradila, žalobkyně tvrdí, že jistina činí 18 685,08 Kč. Příjmy žalované byly doloženy ve výši 17 600 Kč, kdy ale 7 600 Kč byl opakovaný příjem a 10 000 Kč byl jednorázový příjem. Výdaje žalované nebyly doloženy ani tvrzeny, byly dle informací od žalované odhadnuty žalobkyní na 10 735 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum] pro prodlení žalované. 19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 25. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 26. Podle § 580 odst. 1 o. z.,