50 C 10/2019-237 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou, doručenou soudu dne 19. 1. 2019, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 007 965,52 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonným úrokem z prodlení od 27. 11. 2018 do zaplacení spolu s náklady řízení. Žalobkyně uvedla, že na základě výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky„ [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizováno]“, uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo č. [spisová značka] ze dne 30. 5. 2018, resp. 31. 5. 2018, která byla ze strany žalovaného předána žalobkyni dne 4. 6. 2018 (dále jen„ SOD“). Dne 21. 6. 2018 zjistila žalobkyně rozpor mezi předanou zadávací dokumentací veřejné zakázky a dokumentací předanou žalobkyni společně s podepsanou SOD. Žalobkyně dne 26. 6. 2018, sdělila žalovanému, že předaná dokumentace je chybná a dne 29. 6. 2018 předala žalovanému opravenou dokumentaci. PO odstranění vnějších panelů žalobkyně zjistila, že ocelové konstrukce, které se pod nimi nacházely, jsou v havarijním stavu a neodpovídají projektové dokumentaci, která počítala s výměnou pouze 50% ocelových konstrukcí, byť žalobkyně zjistila, že skutečný stav odpovídá nutné výměně ve vyšším rozsahu, což potvrdil i žalobkyní přizvaný stati Ing. [příjmení], který konstatoval, že je nutno, s ohledem na havarijní stav, vyměnit 100% ocelových konstrukcí, byť statik, přizvaný žalovaným konstatoval rozsah poškození pouze u konstrukcí dvou stěn. Po zjištění nutnosti výměny všech ocelových konstrukcí byl osloven žalovaný o zpracování nové, odpovídající dokumentace, což projektant žalovaného [příjmení] [celé jméno svědka] s ohledem na nedostatek času neprovedl, pouze sdělil, že je nutno vyměnit všechny ocelové konstrukce. Pro zajištění provedení díla žalobkyně zajistila zpracování odpovídající dokumentace v období od 7. 8. 2018 do 14. 8. 2018, na základě, které vznikl soupis víceprací a méně prací, který byl vtělen do dodatku k SOD [číslo] který byl podepsán dne 14. 9. 2018, kdy byl dohodnut nový termín dokončení díla na den 30. 9. 2018. Podáním ze dne 29. 8. 2018 sdělila žalobkyně žalovanému písemným podáním, že dosud nemá k dispozici zpracování technického řešení venkovního a vnitřního začištění schodišťových stěn a parapetů, což mělo za důsledek neocenění těchto víceprací. Od tohoto data probíhala kontinuálně debata o rozsahu a ceně těchto víceprací, což vyústilo v požadavek žalovaného, aby byly tyto vícepráce žalobkyní provedeny s tím, že jejich specifikace a ocenění bude řešeno dodatkem k SOD [číslo] který bude podepsán až po provedení těchto víceprací s tím, že žalovaný až po provedení víceprací vystaví na ně objednávku. Dne 28. 8. 2018 došlo k dílčímu předání díla na základě předávacího protokolu. Emailovým podáním ze dne 15. 9. 2018 žalovaný doručil žalobkyni požadavek na začištění pod parapety v pavilonu D-sever, které však nebylo součástí odsouhlaseného výkazu výměr dle SOD. Žalobkyně podáním ze dne 17. 9. 2018 doručila žalovanému své stanovisko, ve kterém specifikovala, které vícepráce nejsou součástí výkazu výměr dle uzavřené SOD, ani jejího dodatku [číslo]. Dne 21. 9. 2018, resp. 25. 9. 2018, došlo k uzavření Dodatku [číslo] ke SOD, jehož součástí však nebyly požadované vícepráce. Uvedeným dodatkem došlo ke změně ceny díla na částku 5 098 587,11 Kč, původní cena dle uzavřené SOD byla ve výši 4 956 961,05 Kč + 21 % DPH. 2. Dne 1. 10. 2018 došlo k předávání díla zápisem do stavebního deníku (dále jen„ SD“). Dne 17. 9. 2018 dal žalovaný souhlas s demontáží vnitřního a vnějšího lešení na schodišťové stěně C3-sever. Před udělením souhlasu proběhla kontrola celé stavby. Dne 5. 10. 2018 zaslal žalovaný žalobkyni výzvu k odstranění vad a nedodělků, v níž shora specifikované vícepráce již byly z jeho strany považovány za nedodělky. Podáním ze dne 16. 10. 2018 žalobkyně sdělila žalovanému svůj nesouhlas s uvedeným tvrzením žalovaného ze dne 5. 10. 2018, uvedla, že to, co žalovaný nazval nedodělky, jsou stavební práce, které nejsou obsaženy ve výkazu výměr, nejsou rovněž součástí rozpočtu a ani nejsou součástí prací uvedených v uzavřených dodatcích k SOD [číslo] [číslo]. Žalobkyně podotkla, že mezi účastníky jde, v podstatě, o spor pouze ohledně relativně malého rozsahu prací majících charakter začištění oken, které jsou samostatnou položkou stavebních prací, což žalovaný neuznává a dále dalších víceprací nutných k tomu, aby mohlo být dílo dokončeno jako bezvadně funkční celek. Žalobkyně zaslala žalovanému fakturu [číslo] se splatností 5. 9. 2018, na částku 2 693 349,77 Kč, z čehož žalovaný uhradil částku 2 424 017,77 Kč, když uplatnil pozastávku 10 % v souladu se SOD. Žalovaný odmítá uznat, že neprovedené práce jsou vícepracemi, které nejsou zachyceny v SOD a výkazu výměr a žalobkyně by je musela provést na své náklady zdarma. Má za to, že tyto práce jsou součástí SOD, žalobkyně je povinna tyto provést i bez odpovídajícího technického řešení v projektové dokumentaci a cenového řešení prací, konaných nad rámec uzavřené SOD. Původcem sporu byla skutečně nedohoda za začišťovací práce v hodnotě zhruba 40 000 Kč, ale s ohledem na judikaturu NS týkající se neproplacení nazasmluvněných víceprací objednatelem, žalobkyně nemohla provádět práce, které nebyly předmětem smlouvy a jejich změn, které pak po nich žalovaný následně požadoval provést v ceně cca 900 000 Kč. V tomto postoji pak spatřuje žalobkyně podstatu sporu mezi účastníky, který se až do podání žaloby nepodařilo vyřešit. 3. Žalobkyně vyzvala žalovaného před žalobní výzvou ze dne 26. 10. 2018 k převzetí dokončeného díla a zaplacení částky 5 098 578 Kč + 21 % DPH. Uvedla, že pokud žalovaný výzvě nevyhoví, bude nucena se obrátit na soud se svým nárokem na zaplacení, který bude požadovat jako bezdůvodné obohacení z důvodu bezesmluvního plnění, což bude v rovině obecné ceny obdobného díla, které může být ve vyšší částce. Ve výzvě rovněž uvedla důvody, které ji vedou k závěru, že je oprávněna požadovat vydání bezdůvodného obohacení. 4. Jako první důvod pro kvalifikaci uplatněného nároku jako bezdůvodného obohacení žalobkyně uvádí skutečnost, že SOD zanikla obecně z důvodu nemožnosti plnění, když dílo uvedené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nebylo možné zhotovit a že v důsledku celkového objemu z větší části sjednaných víceprací a méně prací došlo ke zhotovení jiného díla, než na které byla uzavřena SOD. Porovnáním položkového rozpočtu díla (nebo zadávací dokumentace) s realizační dokumentací stavby je patrné, že kromě kvantitativních změn jednotlivých položek rozpočtu došlo ke zcela zásadním kvalitativním změnám díla. Důsledkem této skutečnosti je to, že bylo ve skutečnosti zhotoveno jiné dílo, než na které byla uzavřena SOD. Žalobkyně odkázala na právní úpravu obsaženou ve Směrnici Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení Směrnice 2004/18/ES, která byla publikovaná dne 28. 3. 2014 v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem L 94/65. Zejména pak odkázala na znění článku 72 upravujícího podmínky pro změnu parametrů vysoutěžené SOD, niž by muselo dojít k nové soutěži, novému zadávacímu řízení a tím zrušení původní SOD. Obdobně žalobkyně odkázala na ustanovení § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „z.z.v.z.), který upravuje zákaz zadavatele veřejné zakázky umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by provedl nové zadávací řízení. Co se pak rozumí podstatnou změnou závazku je pak upraveno v ustanovení §§ 100 a 222 odst. 5,6,7 zákona č. 134/2016Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen“ z.z.v.z.“), tedy situace, kdy dojde ke změnám v zadávacích podmínkách vyšším, než činí 50 % finanční hodnoty díla, kdy je pak nutno vypsat nové zadávací řízení a dochází k zániku původní smlouvy o dílo. V posuzovaném případě pak rozsah změn díla oproti původní zadávací dokumentaci překročil 50 %, došlo tak zániku SOD a provedené práce mají povahu bezesmluvního plnění. Tím, že žalovaný od počátku školního roku 2018 2019 dílo užívá, došlo k jeho faktickému převzetí a vznikla mu povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, jehož výši určila žalobkyně na základě vypracovaného znaleckého posudku Ing. [jméno] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno], a [celé jméno svědka] na částku 4 007 965,52 Kč. Žalobkyně uvedla, že pokud by se soud neztotožnil s žalobkyní uplatněnou právní kvalifikací uplatněného nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, doplnil svá skutková tvrzení v tom směru, že v důsledku porušení povinnosti žalovaného vyplývající z ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy provedené dílo převzít a zaplatit, způsobil žalobkyni škodu v uplatněné výši. 5. Podáním ze dne 20. 11. 2020 žalobkyně vzala částečně žalobu zpět o částku 262 035,75 Kč. Uvedla, že předmětná částka je rozdílem mezi cenou díla dle SOD a obvyklou cenou provedeného, když nadále požaduje zaplacení ceny díla jako plnění ze smlouvy, byť má zároveň za to, že jí uplatněný nárok se odvozuje od bezdůvodného obohacení. Navrhla, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit č