50 C 106/2021-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 39 918 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 23,72 % ročně, 3 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 10 950 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 11 667 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 482,72 Kč, kapitalizovaný úrok 4 612,46 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 633,58 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 20,98 % ročně, 3 600 Kč jako odměnu za administrativní činnost, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 400 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 430 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit ve 43 týdenních splátkách po 676 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 4 300 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 18 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 887,06 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 520,94 Kč, poplatek za životní pojištění 360 Kč, kapitalizovaný úrok 6 073,71 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 2 431 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze mzdy má příjem [částka]. Další příjem byl uveden v kolonce vedlejší příjem ve výši [částka]. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce [částka], osobní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila pracovní smlouvu, bankovní výpisy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 100 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 6 000 Kč, pojištění 0 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 26 100 Kč v 58ti splátkách po 450 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 10 950 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 43 918 Kč z titulu uzavřených smluv [číslo]. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum]. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 61 694,58 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 7. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předložila výpisy z účtu a pracovní smlouvu. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. Z minula bylo zřejmé, že posuzované smlouvy o úvěru nejsou prvními, které žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela. 8. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další. Je zřejmé, že žalovaná v době uzavírání úvěrových smluv byla osobou, která není schopna řádně plnit uzavřené závazky, tj. jejich splacení je nutno, v jejím případě, vymáhat cestou exekučního řízení. 9. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření 2 úvěrových smluv, na základě níž byly žalované poskytnuty úvěry v celkové výši 33 000 Kč. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěrů došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění. 10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 11. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 12. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. Žalobkyně nezkoumala, zda vůči žalované není vedena exekuce, což je významný ukazatel snižující úvěruschopnost žadatele o úvěr a v případě aktivní exekuce, pak úvěruschopnost zcela vylučuje neboť pokud není schopen dobrovolně plnit dříve převzaté závazky, stěží může splnit závazek nový. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami,