50 C 75/2021-53 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 14 036 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 19,38 % ročně, 2 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 4 204 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 785,38 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 066,62 Kč, poplatek za životní pojištění 184 Kč, kapitalizovaný úrok 925,93 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 446,88 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že ze mzdy má příjem [částka]. Další příjem byl uveden v kolonce státní podpora ve výši [částka] a jako důchod [částka]. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce [částka], osobní výdaje [částka], splátky úvěrů [částka]. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila pracovní smlouvu, doklad o výměře důchodu, složenky o příjmech ze státní podpory. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované hotovostní půjčku ve výši 10 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 2 000 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 4 000 Kč, pojištění 240 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 18 240 Kč v 60ti splátkách po 304 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 4 204 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 16 036 Kč. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum]. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 17 666,37 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 8. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky a v jednom případě výpis z banky. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. Z minula bylo zřejmé, že posuzované smlouvy o úvěru nejsou prvními, které žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované bylo k okamžiku uzavření smlouvy vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další. 10. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění. 11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 12. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 13. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v interních a externích databázích, zejména z bankovního a nebankovního registru klientských informací, z insolvenčního rejstříku a databáze MVČR, na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a exis