50 C 88/2021-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 16 580 Kč s příslušenstvím. 2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 19,38 % ročně, 2 000 Kč jako odměnu za administrativní činnost, úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za zřízení životního pojištění ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 1 110 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 724,12 Kč, poplatek za životní pojištění 270 Kč, kapitalizovaný úrok 4 480,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 589,03 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že řádně byla zkoumána úvěruschopnost žalované na základě informací, které předala spolupracovnici právní předchůdkyně žalobkyně. Tyto informace byly odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobkyně, která je porovnala se skoringovým modelem zahrnujícím kritéria, vycházející ze statistických dat, který vyhodnotil schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně zdůraznila, že bylo vycházeno z premisy správnosti údajů, které byly žalovanou předány při uzavírání úvěrové smlouvy, když není povinností finanční instituce prověřovat pravdivost těchto údajů a je nutno vycházet z povinnosti uvedené v § 6 a § 7 o.z., ukládající každému povinnost jednat v právním styku poctivě. 3. Na žalobkyni vymáhaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je, na dobu určitou, zaměstnaná u [anonymizována dvě slova], a.s. jako [anonymizováno] se mzdou ve výši [částka]. Další příjem byl uveden v kolonce státní podpora ve výši [částka] a jako důchod [částka]. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce [částka], osobní výdaje [částka], žádné splátky úvěrů. [příjmení] prostředky byly uvedeny ve výši [částka]. Jako doklady o příjmech a výdajích předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky, rozhodnutí o přiznání výživného. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované hotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 1 400 Kč. Ve smlouvě byla žalované předepsána platba úplaty za poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, dále inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 4 000 Kč, pojištění 290 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 17 690 Kč v 58ti splátkách po 305 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že na tento úvěr žalovaná zaplatila celkem 1 110 Kč. V článku 7. smlouvy je uvedeno prohlášení žalované, že před uzavřením smlouvy poskytla poskytovateli úvěru pravdivé a přesné informace, nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutý úvěr. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení a vyzvala ji k zaplacení částky 16 036 Kč. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum]. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 26 685 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalované doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaná byla uvedenou upomínkou rovněž upozorněna na zesplatnění úvěru. 11. Z listin předložených žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky, rozhodnutí o přiznání výživného. Nebyly ze strany žalované předloženy a ze strany žalobkyně požadovány listiny, ověřující údaje o výdajích žalované (např. SIPO, výpisy z účtu atp.). Z předložených dokladů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit finanční a majetkovou situaci žalované. 12. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalované bylo k okamžiku uzavření smlouvy (prosinec 2016) vedeno exekuční řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a dalších 13 exekučních řízení. 13. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s úhradou peněžitého plnění. 14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 15. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 16. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě osobního pohovoru se žalovanou o jejích osobních a rodinných poměrech. Pokud se jedná o příjmy žalované, je zřejmé, že žalovaná doložila, že byla zaměstnána, avšak její příjem byl velmi nízký, blížící se minimální mzdě. Výdaje a náklady žalované však nijak doloženy a prokazovány nebyly a věřitelka se spolehla pouze na údaje tvrzené žalovanou v žádosti o úvěr. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by před uzavřením smlouvy byly prověřovány údaje o žalované v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, registru exekucí atp. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vypl