32 C 209/2022-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 37.500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, úrokem z úvěru, smluvní pokutou a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – viz výše – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ [číslo] [rok] [číslo], kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] znějící na částku 25.000 Kč, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v celkové výši 25.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu do 13 měsíců od čerpání úvěru, splatnost úvěru nastala dle tvrzení obsažených v žalobě ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 37.500 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 25.000 Kč a smluvní pokutou 12.500 Kč. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Notářským zápisem [spisová značka] a [spisová značka] o koupi části závodu ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Dohodou o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum], Potvrzením o provedení transakce za postoupené pohledávky ze dne [datum], Přílohou [číslo] – Seznam postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaná měla vedeno 6 řízení EXE, která byla zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru, další 4 řízení EXE po uzavření smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení a dále 3 řízení E, která byla zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru. Již z tohoto je patrno, že žalovaná fakticky úvěruschopná nebyla. <i>Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalované:</i> 6 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 4 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 3 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena po uzavření smlouvy o úvěru. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o úvěru [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] – podepsaná žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši úvěru 25.000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele 17.250 Kč a celkovou dlužnou částku splatnou spotřebitelem 42.250 Kč. Dále počet 13 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátek ve výši 3.250 Kč, kterými měl být celý úvěr splacen, poplatkem za správu úvěru 5.500 Kč, výši úroků z úvěru není uvedeno – tj. zápůjční úroková sazba 25,85 % ročně, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 0 Kč, poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti úvěrovaného 4.750 Kč a tomu odpovídající roční procentuální sazbu nákladů (tzv. RPSN) 189,38 % ročně. Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná byla zaměstnána s průměrnou čistou mzdou [částka] měsíčně s tím, že průměrné měsíční výdaje byly tvořeny náklady na bydlení, energie údajně hradí manžel, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka] + [částka], srážky ze mzdy, výživné [částka], spoření, pojištění [částka], tzn., že průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činily [částka]. A z toho vyplývající použitelný měsíční příjem, který zde není uveden, ale je tvořen rozdílem mezi příjmy a výdaji a činí [částka] Předpisem splátek ke smlouvě o úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] měl soud za prokázané výše jednotlivých splátek a jejich rozpad na úroky z úvěru, poplatky a jistinu. Listinou nazvanou:„ [anonymizováno] [číslo]“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je však pouze interní listinou právního předchůdce žalobce. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce seznámil žalovanou se všemi parametry úvěru tak, jak byly uvedeny následně ve smlouvě o úvěru. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice. <b>K úvěruschopnosti:</b> Credit scoring ze dne [datum] měl soud za prokázaný způsob výpočtu finanční analýzy a zjištění výše možného poskytnutého spotřebitelského úvěru 26.000 Kč a výše možné měsíční splátky 3.389 Kč – soud hodnotí obě tyto částky jako velice nadhodnocené a neodpovídající reálným příjmům a výdajům žalované. Nájemní smlouvou ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy. Evidenčním listem nájemníka ze dne [datum] měl soud za prokázané, že měsíčně měla žalovaná hradit nájemné + služby v celkové výši 9.872 Kč. 2 x Příjmové doklady prokazující úhrady nájmů žalovanou pronajímateli bytů za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] měl soud za prokázané tyto úhrady vždy ve výši [částka]. Mzdovým výměrem žalované ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalované byla přiznána mzda ve výši [částka] s možnou odměnou až do výše [anonymizováno]. 6 x Výplatními lístky za měsíce [anonymizována tři slova] [rok] měl soud za prokázané, že čistá mzda činila v těchto měsících postupně [částka], [částka], [částka], [částka], 13.949 Kč a [částka], z čehož bylo sráženo na exekuce [částka], [částka], [částka] a [částka], tzn., že právní předchůdce žalobce mohl zjistit, že žalovaná fakticky úvěruschopná není, když jí je strháváno tolik peněz měsíčně na různé účely, ale zejména na splátky exekucí. <i>6. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdce žalobce sice zjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost, neboť k tomuto žalobce předložil listinné důkazní prostředky, avšak zcela pominul učinit správný závěr o neúvěruschopnosti žalované vzhledem k relativně vysokým srážkám na exekuce viz výše u výplatních pásek žalované. Za této situace je evidentní, že žalovaná fakticky úvěruschopná nebyla.</i> 7. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované. 8. Na výzvu soudu zástupce žalobce doplnil tvrzení i některé důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobce však nijak nedoložil svoji vědomost o tom, že proti žalované byla v minulosti i v době uzavření smlouvy o úvěru vedena exekuční řízení, ale hlavně i když z výplatních pásek tuto skutečnost zjistit mohl a měl, nemělo to na jeho posouzení úvěruschopnosti žalované žádoucí vliv. Vzhledem k výše uvedenému měl soud za to, že žalovaná fakticky úvěruschopná nebyla. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena pouze z tvrzení žalované, pracovní smlouvy, mzdového výměru a výplatních pásek žalované. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 11. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vy