32 C 224/2022-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 17.349,18 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 12.667,73 Kč, dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 981,82 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13.005,38 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru [číslo]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu do [datum], nicméně uhradil pouze částku ve výši 4.000,01 Kč, která odpovídá dvěma řádným splátkám. Splatnost úvěru nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky. Dlužná částka ve výši 17.349,18 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou 13.005,38 Kč a smluvní pokutou 4.343,80 Kč. Žalobce dále požadoval zákonné úroky z prodlení, smluvní úrok z úvěru a náklady spojené s uplatněním pohledávky, jak je specifikováno výše. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Dohodou o úplatě za postoupení pohledávek, Přílohou [číslo] – Seznam postoupených pohledávek ze dne [datum], Potvrzením o provedení transakce ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] Podacím archem ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] spojené s Výzvou k úhradě dluhu. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o úvěr ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] požádal právního předchůdce žalobce o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 15.000 Kč, který by měl být splacen ve 14 měsíčních splátkách. Dále ml za prokázané, že žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s žádostí o úvěr tyto informace: je zaměstnaný s příjmem [částka] měsíčně, dalším příjmem je výživné ve výši [částka], nesplácí žádné půjčky, žije u rodičů a má [anonymizováno] vyživovací povinnosti, jeho měsíční výdaje činí částku [částka]. Má [anonymizováno] vzdělání [anonymizována dvě slova] a disponuje bankovním účtem. Již z tohoto výčtu je evidentní, že výdaje žalovaného byly podceněny tak, aby žalovaný vůbec splnil základní podmínky pro poskytnutí úvěru, tzn., aby měl vůbec nějaký pro splácení úvěru využitelný příjem, když jeho výdaje přesahují jeho příjem ze zaměstnání, pokud pominuta částka výživného, kterou žalovaný pobírá, nicméně která by měla být použita na úhradu potřeb jeho nezletilých dětí, a nikoli na splácení úvěru. Žalovaný rovněž zcela zamlčel fakt, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla proti němu vedena 2 řízení EXE a další 2 řízení E. Již z tohoto je evidentní, že žalovaný fakticky úvěruschopný nebyl. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 15.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, přičemž žalovaný měl zaplatit celkem 27.888 Kč, přičemž tato částka byla tvořena jistinou 15.000 Kč, úroky z úvěru 1.444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7.350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1.390 Kč a inkasním poplatkem 2.700 Kč, přičemž výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 274,44 %. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] + Přílohou [číslo] předpisem splátek, podepsané žalovaným, měl soud za prokázané, že žalovaný se seznámil s parametry úvěru, jak vyplývají z úvěrové smlouvy, včetně rozvržení splátek dle sjednaných úrokových sazeb. Listinou nazvanou:„ [anonymizováno] [spisová značka] [číslo]“ měl soud za prokázané znění této interní listiny právního předchůdce žalobce obsahující osobní údaje žalovaného a parametry úvěru. Rozsudkem OS v [obec] č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ze kterého žalobce poskytl pouze první dvě strany, měl soud za prokázané pouze to, že žalovaný vystupoval jako otec v řízení o úpravě poměrů svých [anonymizováno] nezletilých dětí, ve kterém bylo (blíže nezjištěného data, neboť rozsudek není kompletní) rozhodnuto o povinnosti matky hradit k rukám žalovaného výživné v celkové výši [částka] měsíčně. S ohledem na klauzuli rebus sic stantibus v opatrovnických věcech však nemá soud touto listinnou za prokázané, že se jedná o poslední rozhodnutí ve věci nezletilých dětí žalovaného, respektive o poslední úpravu výživného, a už vůbec nemá za prokázané to, že stanovené výživné je k rukám žalovaného skutečně hrazeno. Výživné pak dle názoru soudu nelze považovat za skutečný a pravidelný příjem žalovaného, ze kterého by žalovaný mohl předmětný úvěr splácet v situaci, kdy jeho příjem ze zaměstnání a jeho výdaje se prakticky rovnají. Dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě žalovaného ze dne [datum] + Výplatními lístky žalovaného za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] měl soud za prokázané, že žalovaný byl minimálně od [datum] do [anonymizováno] [rok] zaměstnán u zaměstnavatele [anonymizováno] [právnická osoba], přičemž s účinností od [datum] měl pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Dále měl soud za prokázané, že ze mzdy žalovaného byly prováděny nepřednostní srážky, v měsíci [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], v [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a v [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Pokladním dokladem SIPO – hotovost za říjen 2019 měl soud za prokázané, že v říjnu 2019 uhradil žalovaný za elektřinu a televizní a rozhlasové poplatky částku [částka]. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] měl soud za prokázané, že v rámci vymáhání dlužné částky žalobce eviduje odeslání jednoho dopisu a tři cesty pověřeného pracovníka na adresu bydliště žalovaného, nicméně se jedná pouze o interní dokument žalovaného, který není podložen žádným dalším důkazem. Předáním do advokátní kanceláře ze dne [datum] měl soud za prokázané, že uvedeného dne předal žalobce vymáhání pohledávky za žalovaným svému právnímu zástupci. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce před podáním žaloby řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice. 5. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Soud zjistil, že v době před uzavřením smlouvy o úvěru byla proti žalovanému vedena dvě řízení EXE a dvě řízení E. Po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalovanému zahájeno žádné další exekuční řízení. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 24 – 25 spisu) kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovaným vycházel při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalovaného, která jsou obsažená v Žádosti o úvěr. Žalobce soudu uvedený důkazní prostředek předložil, spolu s několika dalšími listinami, blíže popsanými v odstavci 4 odůvodnění tohoto rozsudku, které měly prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tyto listiny však soud nepřesvědčily o tom, že by právní předchůdce žalobce skutečně řádně úvěruschopnost žalovaného zjišťoval, protože jinak by jistě učinil dotaz ohledně exekucí vedených proti žalovanému a zjistil by tak najisto, že žalovaný úvěruschopný rozhodně nebyl, o čemž svědčí proti žalovanému vedená exekuční řízení. Žalovaný v Žádosti o poskytnutí úvěru neuvedl veškeré informace, neboť patrně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky. Právní předchůdce žalobce však měl k dispozici tři výplatní pásky žalovaného, ze kterých jsou patrny, s ohledem na nízký příjem žalovaného, vysoké nepřednostní srážky, které zcela jasně nasvědčují tomu, že příjem žalovaného je postižen, ať už z titulu exekuce, nebo z titulu výkonu rozhodnutí. Pokud by právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného skutečně řádně ověřil, mu