32 C 446/2021-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 41.640,01 Kč spolu s úroky z úvěru a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [anonymizována čtyři slova], se žalovanou dne [datum] a to na základě žádosti o úvěr [číslo] ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 40.000 Kč formou poskytnutí úvěrového rámce – limitu. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, a proto právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil, pohledávku zesplatnil ke dni [datum], a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 41.640,01 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 40.587,51 Kč, pojistným 0 Kč, poplatky 600 Kč a smluvní pokutou 452,50 Kč. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podacím lístek ze dne [datum], Potvrzením o přijetí úplaty za postoupení pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručené soudu dne [datum], kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovanou vycházel při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský (revolvingový) úvěr i z tvrzení žalované, která jsou obsažená v Žádosti o úvěr, a o kterých žalovaná prohlásila, že jsou pro tento účel dostatečná, úplná, pravdivá a přesná. A dále žalovaná prohlásila, resp. potvrdila, že je schopna posoudit, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a její finanční situaci. Žalobce nedoplnil důkazní prostředky k těmto svým tvrzením. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela tuto smlouvu a rovněž obsah této smlouvy. Žádostí/ Smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela tuto smlouvu a rovněž obsah této smlouvy, zejména výši úvěrového rámce 40.000 Kč, výši prvního čerpání z úvěrového rámce 17.384 Kč s tím, že tato částka byla hrazena přímo zprostředkovateli úvěru na úhradu ceny zboží, dále celková výše měsíční splátky (včetně pojištění, je-li sjednáno) ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, která měla být splatná vždy k 17. dni kalendářního měsíce, se základní úrokovou sazbou 22,68 % ročně, a roční procentuální sazbu nákladů (tzv. RPSN) 29,64 % a měsíční poplatek 50 Kč za rezervaci úvěrových zdrojů a smluvní pokuta 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného dluhu 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. Dopisem právního předchůdce žalobce žalované ze dne [datum] – základní informace o úvěru a jeho splácení měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce v tomto dopise zrekapituloval parametry úvěru a sdělil způsob splácení úvěru včetně čísla účtu a variabilního symbolu. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] za období od [datum] do [datum] měl soud za prokázané průběh čerpání a splácení úvěru, stejně tak jako strukturu a výši dluhu. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce seznámil žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru se všemi parametry smlouvy o úvěru tak, jak mu to ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Všeobecnými obchodními podmínkami pro poskytování bankovních produktů a služeb měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Sazebníkem pro úvěry platný od [datum] měl soud za prokázané znění tohoto sazebníku a výši jednotlivých poplatků spojených s úvěrem. Odstoupením od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně od smlouvy o úvěru odstoupil a tuto skutečnost sdělil žalované. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba a rovněž fakt, že se tato výzva žalované dostal do její dispozice. <i>6. Soud zjišťuje počet exekucí vedených proti žalované:</i> 5 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 1 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 2 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobce, aniž by současně doložil listiny, z nichž údaje o příjmech a výdajích žalované dovozoval, vycházel z toho, že žalovaná má výše uvedené příjmy a výdaje. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalované řádně prověřovány nebyly. Není patrné, proč si za této situace žalobce nevyžádal od žalované výpisy z běžného účtu žalované nebo jiné doklady, které by prokazovaly výši příjmů žalované i výši jejích výdajů. Důležitý je i fakt, že v době uzavření smlouvy o úvěru bylo vedeno proti žalované jak 2 exekuční řízení E, tak 5 vedených řízení EXE zahájených před uzavřením smlouvy o úvěru a další 1 řízení EXE, které však bylo zahájeno až po uzavření smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení i po uzavření smlouvy o úvěru a rovněž řada řízení C o zaplacení dluhů, což podle názoru soudu jednoznačně prokazuje, že žalovaná fakticky úvěruschopná nebyla. Nadto právní předchůdce žalobce ani neučinil dotaz na Centrální evidenci exekucí, kde by tyto skutečnosti za poplatek 15 Kč zjistil. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena pouze z tvrzení žalované. Přičemž žalovaná zcela zamlčela před právním předchůdcem žalobce množství exekučních řízení, která jsou proti ní vedena. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané tolik