46 C 19/2022-23 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 874 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 2 874 Kč od [datum] do zaplacení. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaná mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřely dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 9 750 Kč. Podle bodu 5.1 smlouvy byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tedy 1 950 Kč. Podle bodu 6.1 smlouvy byl sjednán úrok 20 % měsíčně a činí tak 10 521 Kč. V souladu s bodem 6.3 smlouvy účtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 363 Kč. Podle žalobkyně žalovaná uhradila pouze 19 710 Kč. Podle žalobkyně žalovaná neuhradila dlužnou částku ani z části a počínaje [datum] se tak dostala do prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníce souhlasily dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě nevyjádřily. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] předložené žalobkyní soud zjistil, že listina je datována dne [datum] a není žalovanou podepsána. V podpisové části smlouvy je sice uvedeno„ elektronicky podepsala [celé jméno žalované]“, avšak při bližším ověření elektronické verze dokumentu (ve formátu pdf) soud zjistil, že v podrobnostech k podpisu listiny je uvedeno, že certifikát byl vydán [právnická osoba] ve prospěch [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně. Nejedná se tedy o elektronický podpis žalované. 4. Z textu smlouvy vyplývá, že žalobkyně jako věřitelka měla žalované jako dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky ve výši úvěrového limitu 50 000 Kč (čl. 2). Úroková sazba dle nepodepsaného návrhu smlouvy měla činit 20 % měsíčně a po splatnosti ve výši 15 % ročně (čl. 6), Dále text smlouvy obsahuje ustanovení o smluvní pokutě ve výši 121 Kč za prodlení se splácením za každých započatých 30 dní prodlení (čl. 6). 5. Z výpisů z běžného účtu žalobkyně a úvěrového účtu žalované, vyplývá, že na účet žalované byla žalobkyní zaslána a žalovanou čerpána částka celkem 9 750 Kč (5 000 Kč, 1 150 Kč, 1 250 Kč, 1 400 Kč a 950 Kč). Z výpisů z revolvingového účtu vyplývá, že žalobkyně účtovala žalovanému poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 950 Kč, úrok a smluvní pokuty ve výši 363 Kč. 6. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a předloženého poštovního podacího archu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž jí byla poskytnuta lhůta do [datum]. 7. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 11. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 12. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaná nepodepsala. 13. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru (§ 104 z. s. ú.), nemůže být žalované k tíži. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. <b>17. V projednávané věci žalobkyně poskytla žalované částku 9 750 Kč, z níž žalovaná splatila 19 099 Kč. Je zřejmé, že se žalovaná bezdůvodně neobohatila a okresní soud proto žalobu zamítl.</b> 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla v řízení neúspěch a žalované současně náklady řízení nevznikly.