46 C 316/2021-65 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne [datum] se předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] domáhala zaplacení částky 13 251,90 Kč s úrokem z prodlení a s úrokem. Podle žaloby, [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova]. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný měla splatit úvěr v 50 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 203,47 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 16,4 % p. a. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a proto věřitelka úvěr zesplatnila dopisem ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni zesplatnění měl činit dluh částku 15 887,14 Kč. Po zesplatnění žalovaný splatil ještě 2 635,24 Kč. Podle žaloby žalovaný dluží na jistině částku 13 251,90 Kč s příslušenstvím. 2. Předchůdkyně žalobkyně následně žalobu doplnila (č.l. 34). Uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného věřitelka prováděla individuálně, přičemž prověřovala údaje uvedené v žádosti o expres core ze dne [datum]. Věřitelka žalovaného lustrovala v NRKI, BRKI v insolvenčním rejstříku a v databázích ministerstva vnitra. Od zjištěných příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. 3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně navrhla změnu účastníka s ohledem na postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba] O procesním nástupnictví bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] (č.l. 45). 4. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesnila, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil 45 964,99 Kč (č.l. 56). 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla žaloba společně s výzvou k vyjádření doručena do vlastních rukou dne [datum] na adresu trvalého pobytu zjištěnou z informačního systému základních registrů. 7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Z přehledu o prověření úvěruschopnosti žalovaného (č. l. 35) vyplývá, že věřitelka konkrétně vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka] měsíčně. Příjem měl být doložen dokladem o příjmu, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou (pracovní smlouva však doložena nebyla). Ačkoliv byl zdroj příjmů jediný, měl činit čistý měsíční příjem domácnosti celkem [částka]. Žalovaný měl být [anonymizováno] a měl bydlet ve vlastním domě či bytě (není však doložen ani historický výpis z katastru nemovitostí). Dosavadní splátky žalovaného měly činit 8 804,77 Kč. 9. Z přehledu úvěrů vyplývá, že žalovaný již v době žádosti o úvěr splácel dva úvěry s měsíční splátkou [částka] a [částka] (č. l. 35 p. v.). 10. Z žádosti o úvěr (č.l. 36) vyplývá, že žalovaný o sobě uvedl, že je [anonymizováno], vlastní svůj byt, má [anonymizováno] vzdělání, je zaměstnán na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba] jako [anonymizováno]. Průměrný měsíční příjem měl činit [částka] měsíčně. Celkový čistý příjem domácnosti [částka] nebyl nijak doložen. 11. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] vyplývá, že příjem žalovaného od [anonymizováno] [obec] spol. s r.o. činil [částka], výdaje žalovaného přitom výrazně přesahovaly jeho příjem. 12. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byl společností [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 50 měsíčními splátkami (včetně úhrady pojištění) ve výši 1 203,47 Kč. 13. Žalovaný čerpal celkem 40 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně (č. l. 56 až 57) splatil celkem 45 964,99 Kč. 14. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] je zřejmé, že s ohledem na nesplácení úvěru věřitelka úvěr zesplatnila. Dlužná částka měla činit k okamžiku zesplatnění celkem 15 887,14 Kč. Dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán dne [datum]. Žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu do [datum]. 15. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] vyplývá, že zůstatek úvěru ke dni [datum] činil 14 029,04 Kč, splatný úrok činil 990,60 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny 81,25 Kč, splatný úrok z prodlení z úroku 16,25 Kč, poplatky a smluvní pokuty 770 Kč. 16. Žalovaný byl vyzván výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum], odeslanou dle poštovního podacího archu dne [datum]. 17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum] (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 21. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 22. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 [číslo]. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 [číslo] vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)). 23. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 24. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem