46 C 320/2021-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky 506 953,21 Kč s úrokem z prodlení. 2. Podle žaloby, společnost [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet anuitními splátkami ve výši 6 039,99 Kč měsíčně při úrokové sazbě 7,9 % p. a. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl úvěr zesplatněn ke dni [datum] a pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobou požaduje žalobkyně zaplatit jistinu ve výši 451 423,08 Kč, dlužné úroky ve výši 12 580 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 452 Kč a úroky z prodlení ve výši 337,42 Kč. 3. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR. [příjmení] provedla porovnání příjmů a výdajů žalovaného a plnění jeho dosavadních dluhů. [příjmení] vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o konsolidaci ze dne [datum], a to z příjmu žalovaného, který byl žalovaným bance doložen ve výši 21 785 Kč. Celkový měsíční příjem domácnosti žalovaného byl dle údajů v žádosti 27 000 Kč. Výdaje žalovaného byly odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 6 039,99 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 4 097 Kč. 4. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný celkem na svůj dluh uhradil 111 600,45 Kč. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně souhlas s rozhodnutím bez jednání vyjádřila již v žalobním návrhu. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu, žalovaný nereagoval a má se tedy za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Z žádosti o úvěr [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný o sobě sdělil, že má pouze [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno] a je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou s čistým příjmem za poslední tři měsíce [částka]. Žalovaný o sobě uvedl, že bydlí u rodičů, nemá žádné nezbytné měsíční náklady a nemá ani vyživovací povinnost. Žalovaný požadoval konsolidovat dva stávající úvěry ve výši [částka] a [částka]. Kromě adresy trvalého pobytu se žalovaný měl zdržovat na adrese [adresa žalovaného]. 9. Z potvrzení o příjmu ze dne [datum] je patrné, že žalovaný pracoval ve společnosti [právnická osoba] jako dělník výroby s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce [částka]. 10. Dle vyjádření [právnická osoba] byla žádost žalovaného řešena individuálně. [příjmení] vycházela z výdajů ve výši životního minima a s ohledem na výši disponibilní částky byl úvěr poskytnut. 11. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému byl společností [právnická osoba] poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet 120 měsíčními anuitními splátkami ve výši 6 039,99 Kč Částky [částka] a [anonymizována dvě slova] měly být použity na úhradu dřívějších závazků žalovaného. Zbývající částka měla být převedena na jeho běžný účet. 12. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] úvěr pro prodlení žalovaného zesplatnila. 13. Dle výpisu z úvěrového účtu za období od [datum] do [datum] činí dlužná jistina úvěru 451 423,08 Kč. Žalovaný čerpal ke dni [datum] úvěr v celkové částce 500 000 Kč. 14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 15. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě závazku předžalobní upomínkou, která byla podle podacího archu odeslána téhož dne. 16. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 22. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 23. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 [číslo]. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 [číslo] vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)). 24. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 25. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parla