46 C 342/2021-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 45 686,58 Kč s úrokem z prodlení a s úrokem. Podle žaloby, [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který byl úročen sazbou 15,9 % p.a. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a proto věřitelka úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum]. Podle žaloby žalovaný dluží na jistině částku 44 972,58 Kč, smluvní úrok ve výši 3 719,66 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 19,47 Kč a poplatky 714 Kč. Žalobou jsou požadovány i smluvní úrok ve výši 15,9 % z částky 44 972,58 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 44 972,58 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení ze dne [datum]. 2. Žalobkyně následně žalobu doplnila (č. l. 19). Uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného věřitelka vycházela z informací poskytnutých žalovaným. Ten tvrdil, že jeho příjem činil 20 000 Kč měsíčně. Dle sdělení banky byl příjem žalovaného telefonicky ověřen. Při odhadu výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z historických dat ČSÚ. Z interních a externích zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti další závazky, ale kapacita splácet byla pořád dostatečná. Žalovanému byl proto schválen úvěr 50 000 Kč s měsíční splátkou 991 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla žaloba společně s výzvou k vyjádření doručena náhradně na adresu trvalého pobytu zjištěnou z informačního systému základních registrů. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je [anonymizováno], bydlí ve vlastním domě či bytu, je [anonymizováno], je zaměstnán jako [anonymizována dvě slova], nemá vyživované děti. Žalovaný měl pracovat ve společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem [částka] [ulice] splátky jiných úvěrů v jeho případě již dosahovaly [částka] měsíčně. Úvěr ve výši 50 000 Kč měl být splácen 84 měsíčními anuitními splátkami po 991 Kč Celkem tak měl žalovaný splatit 83 882 Kč. Návrh na uzavření smlouvy byl věřitelkou akceptován. 7. Z akceptace návrhu Smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne [datum] vyplývá, že věřitelka návrh akceptovala a poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč splatný v 84 splátkách po 1 110 Kč měsíčně. 8. Z přehledu úvěrové historie vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž od počátku splácel nepravidelně a splatil celkem 19 013,35 Kč. 9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu vyplývá, že věřitelka úvěr zesplatnila, přičemž dle podacího archu byl dopis odeslán [datum]. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] plyne, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo postoupení oznámeno. 11. Žalovanému byla odesílána předžalobní výzva k úhradě ze dne [datum] dle poštovního podacího archu dne [datum] <b>12. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému byla opakovaně vedena nalézací (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) a nařizovány exekuce (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).</b> 13. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 14. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 20. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 [číslo]. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 [číslo] vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)). 21. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 22. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu