46 C 345/2021-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila původně Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 11 066,88 Kč s úrokem z prodlení. Podle žaloby, [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 400 Kč. Datum splatnosti úvěru byl stranami dohodnut na den [datum]. Žalovaný měl kromě dlužné částky zaplatit také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 666,88 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, uplatňuje žalobkyně dlužnou částku ve výši 6 400 Kč spolu s dosud nesplaceným poplatkem ve výši 4 666,88 Kč. Žalovaný nereagoval ani na upomínku zasílanou zástupcem žalobkyně a dlužnou částku nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu trvalého pobytu). 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, žalobkyní předložená smlouva není podepsaná žalovaným. Ve smlouvě je uveden datum splatnosti [datum] a celková splatná částka před slevou činí 11 200,14 Kč a po slevě 8 141,45 Kč, úroková sazba činí 40 % p.a. a RPSN činí 15 354,40 %. 6. Z oznámení o platbě na účtu vyplývá, že na účet žalovaného byla připsána platba od žalobkyně ve výši 6 400 Kč, a to dne [datum]. 7. Ze smlouvy o postoupení ze dne [datum] a z oznámení o postoupení ze dne [datum] vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 8. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] (doložena včetně dokladu o odeslání – podacího lístku). 9. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému je vedena řada exekucí a bylo proti němu podána řada žalob. 10. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 14. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 15. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal. 16. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru (§ 104 z. s. ú.), nemůže být žalované k tíži. 17. Nadto, i pokud by žalobkyně doložila řádně uzavřenou úvěrovou smlouvu, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. 18. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži. 19. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému přišla v hotovosti částka 6 400 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 20. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Podle § 1958 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 24. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 6 400 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru a požadovaná smluvní pokuta. 25. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Žalovaný byl vyzván v oznámení o postoupení ze dne [datum]. Soud vychází z domněnky doručení třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum]. Následující pracovní den se žalovaný dostal do prodlení. 26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v , kdy poměr úspěchu a neúspěchu účastníků (při zohlednění zamítnutého příslušenství) byl přibližně stejný.