48 C 69/2022-29 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], úrok [částka] a náklady upomínání [částka], smluvní pokuta [částka] (ve výš 0,1% denně z dlužné částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]), náklady mimosoudního vymáhání [částka], náklady upomínání [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila ve sjednané výši [částka] do dne splatnosti [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím [webová adresa], souhlas byl projeven úhradou verifikační platby žalovanou. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu požadované smluvní pokuty [částka], úroků [částka] a nákladů upomínání [částka], soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalované. 4. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Výpis z běžného účtu prokazuje poskytnutí částky [částka] dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. 7. Dopis ze dne [datum] prokazuje výzvu žalované k úhradě dlužné částky. 8. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalované oznámeno, že byla postoupena pohledávka za ní žalobkyni. 9. Výzva před podáním žaloby ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení před podáním žaloby. 10. Dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní ve spojení s [anonymizováno] [číslo] a Potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] prokazují, že byla postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni. 11. Podací arch ze dne [datum] prokazuje zaslání dopisu žalované. 12. Podací arch ze dne [datum] prokazuje zaslání dopisu žalované. 13. Předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] prokazuje upomenutí žalované o zaplacení dlužné částky. 14. Smlouva o úvěru [číslo] není podepsána žalovanou. 15. Verifikační platba ze dne [datum] neprokazuje uzavření úvěrové smlouvy ze dne [datum]. 16. [ulice] podmínky nejsou žalovanou podepsány. 17. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 18. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 19. Upomínka ze dne [datum] prokazuje upomínku žalované o zaplacení. 20. Upomínka ze dne [datum] prokazuje upomínku žalované o zaplacení. 21. [právnická osoba] ze dne [datum] prokazuje, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a byla jí zaslána částka [částka] v dubnu 2020. 22. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. 23. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. 24. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 25. Na tomto závěru nic nemění ani verifikační platba, která byla zaslána z účtu žalované před tvrzeným uzavřením úvěrové smlouvy, tedy nemůže prokazovat souhlas žalované s tvrzenou úvěrovou smlouvou. 26. Nebylo vůbec prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalované. 27. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno [částka]. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně prokazatelně odeslána dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by byla jakkoli řádně zkoumána úvěruschopnost žalované strany, včetně ověření příjmů, výdajů a veřejně dostupných databází. 28. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. 29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 30. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. 31. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši jí požadované, neboť nepřekročil výši úroku z prodlení v zákonné výši. 32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce [částka] jistiny z titulu bezdůvodného obohacení s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou jistinu a úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky a požadovaného příslušenství. 33. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 23,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,78 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].