50 C 189/2021-64 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 18 900 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejímž obsahem byla povinnost původní věřitelky poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 8 880 Kč, to vše prostřednictvím týdenních splátek ve výši 360 Kč, nejpozději do [datum]. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce zaplatil pouze 1 980 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Původní věřitelce tak dnem následujícím po dni splatnosti poslední splátky vznikl vedle původního nároku též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku z prodlení 23,72 % ročně. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné k rozhodnutí ve věci. Ze smlouvy zápůjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejímž obsahem byla povinnost původní věřitelky poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek 8 880 Kč, to vše prostřednictvím týdenních splátek ve výši 360 Kč nejpozději do [datum]. 4. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy zaplatil pouze 1 980 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. 5. Z karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce provedla původní věřitelka posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, když zjistila jako čistý měsíční příjem žalovaného částku [částka] a jako měsíční výdaje žalovaného částku [částka] Tyto údaje ověřila prostřednictvím výplatních pásek žalovaného. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila dne [datum] pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. 8. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce poskytla původní věřitelka žalovanému plnění ve výši 12 000 Kč. Za toto plnění zaplatil žalovaný původní věřitelce 1 980 Kč. Pohledávku ze smlouvy o zápůjčce následně dne [datum] postoupila původní věřitelka na žalobkyni a ta žalovaného vyzvala k zaplacení nejpozději do [datum]. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud po právní stránce věc následovně. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 9 odst. 3 z. s. ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 12. Podle § 9 odst. 4 z. s. ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu činila částka životního minima jednotlivce v době uzavření smlouvy 3 126 Kč. 17. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu činila částka existenčního minima jednotlivce v době uzavření smlouvy 2 020 Kč. 18. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že původní věřitelka porušila svou zákonnou povinnost řádně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Po odečtení 4 týdenních splátek z měsíčního příjmu žalovaného poníženého o měsíční výdaje žalovaného zbylo žalovanému [částka] na ostatní výdaje. S takovýmto zůstatkem nemohl žalovaný být schopen zaplatit jakékoliv mimořádné výdaje případně si tvořit rezervy. Nad to částka [částka] je hluboce pod hranicí životního minima a dokonce i pod hranicí existenčního minima. 19. Protože je smlouva o zápůjčce z výše popsaných důvodů absolutně neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši 12 000 Kč a za toto plnění obdržela od žalovaného 1 980 Kč. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 020 Kč odpovídající rozdílu mezi poskytnutým a obdrženým plněním. 20. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21. Žalovaný pak měl plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku z [datum], kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení do [datum]. Od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má dle ust. § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož jejich úspěch ve věci byl relativně shodný.