ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2022:50.C.74.2022.2 Datum: 2022-11-16 Předmět: 11 094 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", " ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 11 094 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 11 094 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovanou 15. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve formě úvěrového rámce. Na základě uzavřené smlouvy načerpala žalovaná peněžní prostředky ve výši 10 475 Kč. Žalovaná za vyčerpané peněžní prostředky zaplatila původní věřitelce celkem 896 Kč. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovanou zesplatnila původní věřitelka celý úvěr ke dni 31. 12. 2021 a vyzvala žalovanou k zaplacení. Po zesplatnění nezaplatila žalovaná ničeho. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.
2. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované a lustrací žalované ve veřejných a neveřejných seznamech a na základě získaných údajů posoudila žalovanou jako úvěruschopnou.
3. Dne 24. 1. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou 15. 1. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] kde se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč.
7. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěr. Soud žalobkyni vyzval, aby navrhla soudu jakékoliv důkazy prokazující, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a poučil žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně žádné důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhla.
8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná celkem načerpala peněžní prostředky ve výši 10 475 Kč a zaplatila 896 Kč.
9. Z písemnosti označené jako„ odstoupení od úvěrové smlouvy“ soud zjistil, že z důvodu neplnění smluvních povinností žalovanou zesplatnila původní věřitelka ke dni 31. 12. 2021 úvěr a vyzvala žalovanou k zaplacení.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že 24. 1. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 10 475 Kč. Za to zaplatila žalovaná původní věřitelce celkem 896 Kč. Následně, z důvodu neplnění smluvních povinností žalovanou, zesplatnila původní věřitelka celý úvěr ke dni 31. 12. 2021 a vyzvala žalovanou k zaplacení. Po zesplatnění nezaplatila žalovaná ničeho. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jelikož žalobkyně v této otázce neunesla důkazní břemeno, když nenavrhla jakékoliv důkazy k prokázání této skutečnosti.
12. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že v souzené věci nesplnila původní věřitelka svou zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když úvěruschopnost žalované nezkoumala vůbec.
19. Na otázku zdali neposouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
20. Z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou je smlouva o úvěru absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK) a závazky z neplatné smlouvy je nutné vypořádat podle příslušné zákonné úpravy.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
24. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.