50 C 90/2022-88 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 7. 5. 2020 a doplněnou ze dne 11. 5. 2020 a dne 19. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 4 979,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr na tomto účtu až do výše sjednaného úvěrového limitu. Žalovaný své povinnost ze smlouvy nesplnil, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla zůstatek kontokorentu na evidenční účet pohledávek a výzvou vyzvala žalovaného k neprodlenému uhrazení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 na žalobkyni. Ke dni podání návrhu žalovaný dluží žalobkyni částku 4 483,13 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 367,62 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 273,14 Kč, smluvní poplatky ve výši 496 Kč, smluvní úrok 21,99 % ročně z částky 4 483,13 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 4 483,13 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 26. 11. 2009 a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 10. 4. 2014 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], zřídila žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr formou debetního zůstatku na zřízeném bankovním účtu žalovaného s úvěrovým limitem do výše 10 000 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 21,99 % ročně a smluvní úrok z prodlení pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit poplatky, jejichž výše je stanovena sazebníkem. 6. Ze sazebníku žalobkyně platného od 31. 12. 2013 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sazebníkem, na který odkazuje ve smlouvě, stanovila výši poplatku za vedení splatného Flexikreditu poplatek 49 Kč měsíčně. 7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 13. 2. 2018 vyplývá zesplatnění dlužné částky ve výši 4 483,13 Kč ke dni 13. 2. 2018. 8. Z výpisů úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] vyplývá, že ke dni 20. 2. 2022 byl kontokorent v záporném zůstatku 4 483,13 Kč. Na poplatcích žalobkyně požadovala 496 Kč, na smluvních úrocích 367,62 Kč a na úrocích z prodlení 251,52 Kč a 21,62 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 28. 2. 2020. 10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 31. 3. 2020 (včetně poštovního podacího archu) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 12. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazek ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl. 21. V souzené věci byly splněny všechny předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení. Soud proto považoval za prokázané tvrzení v žalobě o skutkových okolnostech sporu, tedy to, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v jejímž důsledku právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky, které se tento zavázal splatit. Žalovaný nesplatil poskytnuté peněžní prostředky řádně, pročež žalobkyně od uzavřené úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovaný dlužil žalovanou částku a soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 23. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, když skutková tvrzení zde obsažená měla být již součástí žaloby. 24. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.