61 C 124/2022-49 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 5. 2022, doplněnou dne 13. 10. 2022, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 8 593,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 2. 10. 2019 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 9 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, na základě negativního záznamu v insolvenčním rejstříku, smlouvy o změně pracovního poměru a výplatních pásek. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, vše v celkové částce 16 730 Kč, a to prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1 195 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 2. 12. 2020 Celkem žalovaná uhradila na úvěr částku 6 299,99 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 6 314,33 Kč, dlužných úhrad za služby a smluvním úrokem ve zbylé výši 5 052,45 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 515,22 Kč představující zákonný úrok z prodlení z jistiny 6 314,33 Kč od 3. 12. 2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky, do 29. 11. 2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 434 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 279,47 Kč představující 0,1 % denně z jistiny 6 314,33 Kč od 3. 12. 2020 do 28. 11. 2021, úroku z prodlení v kapitalizované výši 168,41 Kč představující zákonný úrok z jistiny 6 314,33 Kč od 22. 12. 2021, tj. od následujícího dne, kdy byla pohledávka postoupena, do 20. 4. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 6 314,33 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne 2. 10. 2019 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 9 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti v jejím bydlišti (viz smlouva o úvěru, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byl předpis splátek (viz příloh č. 1 předpis splátek). Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru byla zaměstnána s pracovní smlouvou na dobu určitou do 30.4.2020. Bydlela v nájmu. Příjem žalované činil 26 907 Kč měsíčně. Na výdajích na bydlení a energie platila žalovaná 8 000 Kč měsíčně, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činily 3 500 Kč měsíčně, na splátkách stávajících půjček žalovaná platila 3 585 Kč měsíčně (viz žádost o úvěr, viz změna pracovního poměru). Dle žádosti o úvěr byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V květnu 2019 činila čistá mzda žalované 24 577 Kč, v červenci 2019 částku 28 604 Kč, v srpnu 2019 částku 27 539 Kč a v květnu 2018 částku 20 628 Kč a v červenci 2018 částku 20 418 Kč (viz výplatní pásky). Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 866 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 410 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 834 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 620 Kč, tj. celkem 7 730 Kč, vše v 14 měsíčních splátkách po 1 195 Kč. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (viz smlouva o úvěru). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 22. 12. 2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz dohoda o úplatě za postoupení pohledávek, viz potvrzení o provedení transakce, viz příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek – specifikace postoupené pohledávky). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 a 1. 2. 2022, viz doklad o odeslání ze dne 12. 1. 2022 - podací arch). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Dle výpisu úkonů byla za žalovanou vykonána cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací arch). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav a