61 C 135/2022-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 20. 9. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 21 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným dne 17. 6. 2021 uzavřela prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní na základě na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a lustrace v databázi SOLUS. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 16 644,18 Kč prostřednictvím 6 splátek. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas. Dlužná částka měla být žalobkyni uhrazena do 14. 12. 2021. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny 15 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 900 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 18. 6. 2021 do 20. 9. 2022 a kapitalizovaného úroku ve výši 16 644,18 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny 15 000 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Podáním ze dne 10. 11. 2022 a opraveným dne 22. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 6 900 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 644,18 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 15. 12. 2021 do 2. 8. 2022. Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, [číslo] dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky prostřednictvím 6 měsíčních splátek ve výši 5 361,70 Kč, 6. splátka ve výši 4 835,68 Kč. V případě prodlení žalovaného se splácením se žalovaný zavázal m.j. uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, viz faktura ke smlouvě o spotřebitelském úvěru). Žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je zaměstnán, žije v domácnosti se dvěma dalšími členy. Celkový čistý příjem činí 37 500 Kč měsíčně. Měsíční výdaje činí 7 500 Kč (viz osobní data žalovaného). Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky). Žalovaný byl ve smlouvě identifikován m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, číslem bankovního účtu [bankovní účet] a trvalým bydlištěm (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně dne 17. 6. 2021 odeslala částku 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě (viz přehled odeslaných plateb). Dle sdělení [právnická osoba] ze dne 2. 11. 2022 byl majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] v červnu 2021 žalovaný a na tento účet byla dne 17.6.2021 připsána platba ve výši 15 000 Kč (viz sdělení). Dle potvrzení o vedení účtu je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] vedenému u [právnická osoba] žalobce. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 27. 7. 2022, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 15 000 Kč. Úvěr pak měl žalovaný splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s úrokem za poskytnutí úvěru. Žalovaný na úvěr ani přes upomínku ničeho neuhradil. 8. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Ž