61 C 146/2022-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 18.8.2022 doplněné dne 19.10.2022 a 2.11.2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 39 674,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů SOLUS, BRKI, NRKI a údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Dále právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjmy žalovaného s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. V souladu se smluvními podmínkami se právní předchůdkyně žalobkyně zároveň zavázala převést částku ve výši 6 490 Kč na účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží a služeb, což právní předchůdkyně dne 28.9.2019 učinila. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splátkami úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 30.4.2022 zesplatnila. Žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši 139 530,03 Kč Celkem žalovaný uhradil na úvěr částku 122 305 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny 39 553,67 Kč a smluvních pokut ve výši 120,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 456,22 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 22,68 % ročně a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 674,46 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaný dne 29.9.2019 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] (viz rámcová smlouva). Dále žalovaný uzavřel prostřednictvím zprostředkovatele, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 40 000 Kč (viz žádost/smlouva o revolvingovém úvěru, viz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, viz základní informace o úvěru a jeho splácení). Ve smlouvě žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 18 283 Kč. Celkové výdaje na domácnost činí 10 000 Kč, finanční závazky pak 0 Kč. Žalovaný neměl žádný záznam v registru SOLUS ani v dalších registrech (viz záznam z registru, viz informace o bonitě klienta). Žalovaný se zavázal spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlených na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Výše prvního čerpání úvěru činila částku 6 490 Kč, která měla být právní předchůdkyní žalobkyně poukázána přímo zprostředkovateli. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí úvěrové smlouvy byl i sazebník (viz sazebník), produktové podmínky pro revolvingové úvěry (viz produktové podmínky) a všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky), dle kterých byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Čerpání úvěru včetně prvního čerpání ve výši 6 490 Kč a jeho splácení a výše konečné dlužné částky včetně smluvních pokut a smluvních úroků vyplývá z platební historie transakcí (viz platební historie transakcí za období od 6.11.2019 do 16.3.2022). Dne 25.3.2022 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy s účinností k 30.4.2022 z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek (viz odstoupení od úvěrové smlouvy). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena dne 17.5.2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz potvrzení o připsání úplaty a účinnost postoupení). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23.5.2022, viz doklad o odeslání ze dne 23.5.2022 – poštovní podací arch). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 31.5.2022 (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch ze dne 31.5.2022). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela platnou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč pro opakované čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami