61 C 155/2022-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 7. 2022 doplněnou dne 5. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 13 780 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 27. 8. 2019 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě dokladů: výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Dále byla provedena lustrace žalované v insolvenčním rejstříku. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, poplatkem za životní pojištění ve výši 240 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč, vše prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 313 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 20. 10. 2022 Celkem žalovaná uhradila na úvěr částku 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve zbylé výši 3 780 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 178,30 Kč představující smluvní úrok ve výši 25,77 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 21. 10. 2020 do data postoupení pohledávky dne 7. 1. 2022, a úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 017,50 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 21. 10. 2020 do data postoupení pohledávky dne 7. 1. 2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 25,77 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalovaná dne 27. 8. 2019 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, [číslo] dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti při podpisu smlouvy (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru bydlela v nájmu. Na výdajích na bydlení platila žalovaná 10 000 Kč měsíčně včetně záloh na služby (viz nájemní smlouva na dobu určitou ze dne 13. 4. 2019 a viz evidenční list k nájemní smlouvě ze dne 13.4.2019). Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, poplatek za pojištění ve výši 240 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 540 Kč, vše v 60 týdenních splátkách po 313 Kč Smluvní úrok byl v případě 60 týdenních splátek sjednán ve výši 32,15 % p.a. (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, viz zařazení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb a viz zařazení zákazníka do pojistného programu). Žalovaná na úvěr uhradila celkem 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 7. 1. 2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebite