61 C 174/2022-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 4. 2022 ve znění doplnění ze dne 16. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 20 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 8.5.2017 elektronicky prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] po uhrazení verifikační platby smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 26.5.2017. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s úrokem ve výši 4 487 Kč do 25. 6. 2017. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 s účinností ke dni 10.12.2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 4 487 Kč a náhrady nákladů na upomínku ve výši 150 Kč, smluvní pokuty ve výši 900 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za částky 20 000 Kč od 26.6.2017 do 10.8.2017, úroku z prodlení ve výši 7 039,89 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 26.6.2017 do 8.11.2021 a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 4 637 Kč a částky 900 Kč. Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná dne 8. 5. 2017 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] (viz smlouva o úvěru ze dne 8.5.2017), ve znění ze dne 26.5.2017 (viz smlouva o úvěru ze dne 26.5.2017). Na základě úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr do 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. do 25.6.2017, spolu s úrokem ve výši 4 487 Kč. Dále se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení s placením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny (viz úvěrová smlouva). Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i obchodní podmínky (viz obchodní podmínky). Žalovaná byla ve smlouvě o úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bydlištěm a číslem občanského průkazu. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] uvedeném v úvěrové smlouvě, z něhož žalovaná předtím zaslala právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu 1 Kč, a to v částce 2 000 Kč dne 26.5.2017 a částce 18 000 Kč dne 9.5.2017 (viz zkrácený výpisy z účtu). Žalovaná byla o úhradu dlužné částky právní předchůdkyní opakovaně upomínána (viz upomínka, viz opakovaná výzva k úhradě, viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky – cesta pověřeného terénního pracovníka právní předchůdkyně žalobkyně za dlužníkem). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 8. 12. 2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni s účinností ke dni 10.12.2021 (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz potvrzení o provedení transakce, viz specifikace postoupené pohledávky). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání – podací arch). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva – viz doklad o odeslání – podací arch). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 8. 5. 2017 ve znění ze dne 26.5.2017 písemnou formou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu se smluvním úrokem ve v