61 C 88/2022-40 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9.6.2022 doplněné dne 10.10.2022 a 18.10.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 43 313,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 17.5.2019 Smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů, SOLUS, CBL, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a tvrzení žalované, že její příjem ze zaměstnání činí 24 303 Kč, že je svobodná a žije v pronájmu. Ohledně výdajů právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně spolu s dalšími poplatky dle úvěrové smlouvy ve výši dle ceníku. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila na úvěr celkovou částku 23 858,91 Kč. Protože žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně dne 4.8.2021 úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny 41 152,34 Kč, poplatků za pojištění úvěru a výzvy k zaplacení v celkové výši 2 161 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 444,94 Kč, který představuje smluvní úrok ve výši 16,99 % z částky 43 313,34 Kč od 17.1.2021 do 13.9.2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 502,54 Kč představující úrok z prodlení za období od 1.2.2021 do 29.7.2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 16,99 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne 17.5.2019 uzavřela s právní předchůdkyně smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná v návrhu na uzavření smlouvy uvedla, že je svobodná, bydlí v pronájmu. Je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši 24 303 Kč. Měsíční splátky jiných úvěrů činí 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 16,99 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 1 783 Kč měsíčně a pojistným za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 128 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne 17.6.2019. Dále se smluvní strany dohodly na poplatku za upomínky ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou splátek, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zbylou část neuhrazeného úvěru zesplatnit (viz návrh na uzavření smlouvy, viz akceptace návrhu smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byl i ceník, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky (viz ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, viz produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba], viz všeobecné obchodní podmínky). Úvěryschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě databáze CBL (viz výpis z databáze CBL), bankovních a nebankovních databází BRKI/NRKI/SOLUS, IBL, dále na základě příjmu žalované, databáze insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR, skóringového modelu (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalované poskytnut dne 17.5.2019 (viz výpis z účtu ze dne 31.12.2019). Historie splácení úvěru včetně uplatnění poplatků za upomínky za prodlení žalované se splácením úvěru vyplývá z výpisů z účtu za období od 17.5.2019 do 16.12.2020 (viz výpisy z účtu žalované ze dne 31.12.2019, 31.12.2020). Splátky úvěry byly žalované sníženy v období od 16.12.2020 do 16.4.2021 na částku 500 Kč (viz oznámení o změně splácení poskytnutého úvěru ze dne 3.12.2020). Dne 4.8.2021 právní předchůdkyně žalobkyně zbývající část úvěru zesplatnila, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek (viz prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu, viz přehled podacích čísel). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 23.9.2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 2018, viz smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo], viz příloha [číslo] viz potvrzení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz vyrozumění o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání - přehled podacích čísel). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou s tím, aby dlužnou částku uhradila do 7 dnů (viz předžalobní výzva ze dne 26.11.2021, viz doklad o odeslání – seznam odeslaných předžalobních výzev). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokáz