17 C 309/2021-81 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z následujícího titulu: v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Mostě proti žalobci, bylo dne [datum] rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Mostě č.j. [spisová značka] tak, že byl žadatel podle ustanovení § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] pro přečiny porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a poškozování cizí věci podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. V trestní věci žalobce bylo rozhodnuto trestním příkazem Okresního soudu v Mostě č.j. [číslo jednací] ze dne 27. února 2020, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinů porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a poškozování cizí věci podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon se podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Proti tomuto rozhodnutí byl žalobcem podán odpor, když ve věci bylo nařízeno hlavní líčení a následně vydáno rozhodnutí, tedy rozsudek Okresního soudu v Mostě č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], na jehož základě byl žalobce pravomocně zproštěn. Věc byla pravomocně ukončena dne [datum]. Žalobce již v přípravném řízení namítal, že v dané věci nedošlo k řádnému prozkoumání podstatných okolností případu a že je zapotřebí postupovat zejména ve světle zásady zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zásady hodnocení důkazů a zásady presumpce neviny, když předmětnou stížnost státní zástupce zamítl a podal na žalobce obžalobu. Následně v soudním řízení nebylo prokázáno, že by v žalobním návrhu označený skutek byl trestným činem. Od zahájení trestního stíhání žalobce pro přečiny porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a poškozování cizí věci podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákoníku, byl žadatel vystaven hrozbě uložení trestu ve výměře v délce trvání až tří let a uvedení trestu v rejstříku trestů, přičemž toto mělo nepříznivý vliv na pověst žalobce a jeho dosavadní způsob života a také negativně ovlivnilo zejména jeho psychiku a narušilo jeho rodinný a soukromý život. Žalobce dále v žalobě argumentoval tím, že jakožto žadatel uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu škody - nemajetkové újmy, a to z titulu nesprávného úředního postupu, když toto žalobce učinil v rámci žádosti datované dne [datum]. Na uplatněný nárok reagovalo Ministerstvo spravedlnosti ČR přípisem, v němž žalobci sdělilo, že jeho žádost obdrželo a věci byla přidělena spisová značka. Následně bylo žalobci doručeno stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne [datum], v němž žalovaná uzavřela, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Nicméně k uplatněnému nároku žalovaná i přes konstataci vydání nezákonného rozhodnutí uvedla, že neshledala důvod k poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích a přistoupila tak ke způsobu vyřešení ve formě omluvy, což žalobce nepovažuje s ohledem na jeho osobu, která je trestně zachovalou, byla ohrožena neustále pod hrozbou uloženého trestu, nucena dostavovat se k orgánům činným v trestním řízení, přestože žalobce od počátku svou vinu kategoricky odmítal. Žalobce v žalobě naopak zastává názor, že by se mu mělo za nezákonné trestní stíhání jeho osoby, která byla pravomocně zproštěna, dostat odškodnění v penězích, neboť omluva je v jeho případě zcela nedostatečná. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a k žalobě se vyjádřila následovně: podáním, doručeným Ministerstvu spravedlnosti ČR dne [datum] žadatel, tedy žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, a to z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Mostu pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětné podání bylo Ministerstvem spravedlnosti ČR podle svého obsahu posouzeno jako žádost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Řízení bylo vůči žadateli zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákona a trestný čin poškozování cizí věci podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního (zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění). Proti tomuto usnesení o zahájení trestního stíhání byla žalobcem podána stížnost, která byla následně Okresním státním zastupitelstvím v [obec] zamítnuta. Dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Mostě obžalobu k Okresnímu soudu v Mostě. Dne [datum] vydal Okresní soud v Mostě trestní příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a uložil žalobci trest odnětí svobody v délce trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 1 roku. Proti tomuto trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě podal žalobce odpor. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] zproštěn obžaloby podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu (zákona č. 141/1961 Sb. v platném znění), neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Právní moci nabyl tento rozsudek Okresního soudu v Mostě dne [datum] žalovaná v souladu s konstantní judikaturou uvedla ve vyjádření k žalobě, že je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalovaná ve vyjádření k žalobě dále uvedla, že v trestním řízení vedeném proti žalobci u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, za které je třeba považovat usnesení PČR, KŘP [anonymizováno] kraje o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kdy se žalovaná za vydání tohoto nezákonného rozhodnutí žalobci omluvila. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi účastníky této kauzy je nespornou skutečností, že v trestním řízení vedeném proti žalobci u Okresního soudu v Mostě pod sp.zn. [spisová značka] došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí, za které je třeba považovat usnesení PČR, KŘP [anonymizováno] kraje o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kdy za vydání tohoto rozhodnutí se žalovaná žalobci omluvila. Mezi účastníky této kauzy je dále nespornou skutečností, že trestní řízení vůči žalobci bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin porušování domovní svobody podle ustanovení § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákona a trestný čin poškozování cizí věci podle ustanovení § 228 odst. 1 trestního zákona (tedy zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění). Mezi účastníky této kauzy je dále nespornou skutečností, že proti tomuto usnesení o zahájení trestního stíhání byla podána žalobcem stížnost, která byla následně Okresním státním zastupitelstvím v [obec] zamítnuta. Mezi účastníky této kauzy je dále nespornou skutečností, že dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Mostě na žalobce obžalobu k Okresnímu soudu v Mostě. Mezi účastníky této kauzy je dále nespornou skutečností, že dne [datum] vydal Okresní soud v Mostě trestní příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a uložil žalobci trest odnětí svobody v délce trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 1 roku, kdy proti tomuto trestnímu příkazu Okresního soudu v Mostě podal žalobce odpor. Mezi účastníky této kauzy je dále nespornou skutečností, že po proběhnuvších hlavních líčeních byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] zproštěn obžaloby podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu (tedy zákona č. 141/1961 Sb. v platném znění), neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, kdy tento rozsudek Okresního soudu v Mostě nabyl právní moci dne [datum]. Žalobci se soudem provedenými důkazy, a to zejména svědeckými důkazy podařilo prokázat, že toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva se vzhledem ke stavu věci jeví jako nedostatečné. Nemajetková újma byla žalobcem tvrzena s konkrétními následky a současně svědeckými důkazy dostatečně prokázána. Soud má za prokázané, že žalobce, kterýžto je trestně zachovalý, tak neustálá hrozba v podobě trestního stíhání negativně ovlivnila jeho soukromý život, a to i pracovní, kdy neustálé myšlenky na probíhajíc