32 C 15/2023-41 — Okresní soud v Mostě

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek pro uznání. 2. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 16.464 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 3.490 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 573,81 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.000 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky 256 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla uzavřené mezi týmiž účastníky dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 20.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 16.464 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 14.000 Kč a smluvní pokutou ve výši 2.464 Kč. Dále žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou specifikovány výše. 3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] (na čl. 28 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výrocích II. tohoto rozsudku. 4. Žalovaný při ústním jednání soudu dne [datum] nárok žalobce, který zůstal po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení, zcela uznal a požádal soud o povolení splátky ve výši 1.000 Kč měsíčně. Žádost o povolení splátek odůvodnil tím, že je zaměstnán u bezpečnostní agentury s průměrným příjmem [částka] čistého měsíčně, na jiné úvěry již splácí částku [částka] měsíčně, zbývá mu splatit ještě [částka] nebo [částka]. Bydlí u přítelkyně v jejím vlastním bytě, na bydlení jí přispívá [částka] měsíčně, má vyživovací povinnost k dceři ve věku [anonymizováno] let, [anonymizováno] má se svou přítelkyní. Pobírá ještě invalidní důchod na [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, jiné sociální dávky nepobírá. Žalovaný nemá žádný nemovitý ani movitý majetek větší hodnoty, auto rovněž nemá. 5. Podle § 153a odst. 1, 2 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok proti němu žalobou uplatněný a neodporuje-li to povaze věci (ust. § 99 odst. 1, 2 o. s. ř.), rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok uplatněný vůči němu žalobou zcela uznal a nejedná se o řízení ve věci, v níž nelze uzavřít a schválit smír, rozhodl soud v souladu s ust. § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. 7. Závěr o skutkovém stavu, který soud učinil, plně odpovídá tvrzením žalobce obsažených v žalobě, která jsou stručně zrekapitulována v odstavci 2 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Soud dále zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno jedno řízení EXE, nicméně se jedná o exekuci bagatelní částky [částka], která byla zahájena [datum], a která dle názoru soudu nemůže ovlivnit případnou úvěruschopnost žalovaného, který se v době uzavření úvěrové smlouvy legitimně jevil jako úvěruschopný. 8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit toto vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1.000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla žádost žalovaného, jak byla podrobněji popsána výše. Soud při určení výše splátek zohlednil složitou finanční situaci žalovaného, rovněž celou situaci ohledně vzniku závazku žalovaného, tzn. situaci, do které se, byť vlastní vinou dostal, neboť smlouvu o úvěru zcela jistě s právním předchůdcem žalobce uzavřel a musel si tak být vědom následků neplnění povinností, k nimž se v této smlouvě zavázal. Soud splátku povolil zejména proto, že uvěřil žalovanému, že jeho snaha o splacení dluhu je upřímná, a nechce být tím, kdo automaticky žalovaného vystaví hrozbě exekuce, k níž by bez pochyby došlo za situace, kdyby buď povolil splátky vyšší než povolenou, nebo kdyby určil lhůtu k plnění v zákonné třídenní lhůtě. Soud při určení výše splátek zohlednil žádost žalovaného o povolení uhradit dluh včetně příslušenství a nákladů řízení v pravidelných splátkách, jejichž výši žalovaný navrhl, přičemž soud zohlednil i narůstající úroky z prodlení a soud tuto splátku povolil ve výši 1.000 Kč měsíčně tak, aby ke splacení došlo v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaný, byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas. Soud apeluje na žalobce, aby akceptoval rozhodnutí soudu o povolení splátek. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 21.716,21 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku 15.762,21 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení, smluvní pokuty a úroků z úvěru. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 72,58 %, neúspěch žalobce, a tudíž úspěch žalovaného, tak činil 27,42 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 45,16 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 2.252 Kč, tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 1.017 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 800 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, jímž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšnému žalobci, v němž byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce. <b>11. Žalovaný se po vyhlášení rozsudku pro uznání výslovně vzdal odvolání proti tomu rozsudku.</b>