32 C 28/2023-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 14.012,93 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 12.343,77 Kč, dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 360,88 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.012,93 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, a dále částku 1.121,03 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru [číslo]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, uhradil pouze jednu řádnou splátku ve výši 1.992 Kč, splatnost úvěru nastala nejpozději ke dni poslední předepsané splátky, tj. [datum]. Dlužná částka ve výši 15.133,96 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou 14.012,93 Kč a smluvní pokutou 1.121,03 Kč. Žalobce dále požadoval kapitalizovaný úrok z úvěru, zákonné úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, jak je specifikováno výše. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum] (na čl. 21 – 22 spisu) žalobce doplnil svá žalobní tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě vyplněné Žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, své příjmy, výdaje a zaměstnání, a jejím podpisem stvrdil, že se jedná o údaje pravdivé. Na základě těchto údajů právní předchůdce žalobce vyhodnotil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit, přičemž vycházel z údajů uvedených v žádosti o úvěr a dokladů, které žalovaný předložil jeho obchodnímu zástupci při uzavírání smlouvy o úvěru, jejichž seznam je promítnut do Žádosti o úvěr. Žalobce předložil soudu výplatní pásky žalovaného, jejichž obsah bude dále rozebrán v dalších odstavcích odůvodnění tohoto rozsudku. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Dodatkem [číslo] ze dne [datum] k uvedené Rámcové smlouvě, Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněné přímo žalobcem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] – podepsanou žalovaným + Přílohou [číslo] předpis splátek (neúplnou kopií, ze které nejsou dobře patrné veškeré údaje) měl soud nicméně za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 15.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, přičemž žalovaný měl zaplatit celkem 27.888 Kč, přičemž tato částka byla tvořena jistinou 15.000 Kč, úroky z úvěru 1.444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7.350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1.394 Kč a inkasním poplatkem 2.700 Kč, přičemž výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 272,44 % Smlouva je nedílně spojena s Žádostí o úvěr, kdy se rovněž jedná o neúplnou kopii, nicméně je z ní patrno, že žalovaný uvedl své příjmy a výdaje, kdy příjmy byly právním předchůdcem žalobce ověřeny, jako výdaje jsou viditelné pouze dvě položky, a to bydlení ve výši 1.500 Kč a doprava, jídlo a osobní náklady ve výši 3.500 Kč, dále žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a má základní vzdělání. Ze seznamu dluhů žadatele o úvěr je patrné, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy minimálně jeden dluh, a to vůči [právnická osoba], ze kterého zbývalo doplatit 3.500 Kč. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] měl soud za prokázané, že v rámci vymáhání dlužné částky žalobce eviduje jednu cestu pověřeného pracovníka na adresu bydliště žalovaného, nicméně se jedná pouze o interní dokument žalovaného, který není podložen žádným dalším důkazem. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce před podáním žaloby řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice. <b>Důkazy k úvěruschopnosti založené ve spisu:</b> Pracovní smlouvou ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaný byl v době sjednání úvěrové smlouvy zaměstnán na dobu neurčitou jako pomocná síla za mzdu ve výši [částka] za hodinu práce. Výplatními páskami žalovaného za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] měl soud za prokázané, že žalovaný v [anonymizováno] [rok] pracoval za čistou mzdu ve výši [částka], v [anonymizováno] za čistou mzdu ve výši [částka] a v [anonymizováno] 2021 za čistou mzdu [částka]. Z výplatních pásek je zřejmé, že žalovanému byly z mzdy strhávány exekuční srážky v relativně vysoké výši, přičemž celková výše exekučně vymáhané částky činila [částka]. 6. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení, jednalo se o dluh z titulu smlouvy o úvěr vůči [právnická osoba] ve výši [částka], kdy celková vymáhaná částka činila [částka], exekuce byla vedena na základě rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Jedno další exekuční řízení bylo proti žalovanému zahájeno až po uzavření smlouvy o úvěru. 7. Na základě provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Soud zjistil, že v době před uzavřením smlouvy o úvěru bylo proti žalovanému zahájeno 1 exekuční řízení, jedno další exekuční řízení bylo proti žalovanému zahájeno po uzavření smlouvy o úvěru. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozsudku) a předložil soudu další listiny jako důkazy prokazující jeho tvrzení, nicméně ani tyto listiny soud nepřesvědčily o tom, že by právní předchůdce žalobce skutečně řádně úvěruschopnost žalovaného zjišťoval, protože jinak by jistě učinil dotaz ohledně exekucí vedených proti žalovanému a zjistil by tak najisto, že žalovaný úvěruschopný rozhodně nebyl, což mohl zjistit již z výplatních pásek žalovaného, které měl k dispozici. Pokud by právní předchůdce žalobce skutečně řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, musel by zjistit, že žalovaný, který v době uzavření smlouvy pracoval sotva za minimální mzdu, není schopen splácet minimálně jeden závazek vůči [právnická osoba] (který vyplývá z žádosti o úvěr), zároveň hradit exekuci, která proti žalovanému již byla vedena (a která vyplývá už z předložených výplatních pásek) a nadto splácet poskytnutý úvěr. I v případě, že by právní předchůdce žalobce rezignoval na dotaz na Centrální evidenci exekucí a vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze z tvrzení žalovaného a údajů v dokladech, které žalovaný předložil, musel by zjistit, že žalovaný nepochybně úvěruschopný není a že jeho příjem je postižen vysokými nepřednostními srážkami. Pokud by právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného skutečně řádně ověřil, musel by jistě dospět k závěru, nehledě na výše zmíněnou exekuci, že v situaci, kdy příjmy žalovaného jsou natolik nízké, a nadto jsou zatížené minimálně dvěma předchozími závazky žalovaného, ať už exekučně vymáhanými či nikoli, nelze toto akceptovat jako dostatečný disponibilní příjem žalovaného, ze kterého by mohl splácet poskytnutý úvěr. 8. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost b