32 C 314/2022-46 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 50.709 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 5.616,59 Kč, dále spolu s úrokem z úvěru ve výši 25,77 % ročně z částky 34.114 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.798,09 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34.114 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru – [anonymizováno]“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem, právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění, ke dni [datum] pohledávku zeplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu uhradil částku v celkové výši 45.695 Kč, kterou právní předchůdce žalobce započetl v částce 15.886 Kč na jistinu, v částce 24.209 Kč na úrok a v částce 5.000 Kč na poplatek za administrativní činnost. Dlužná částka ve výši 50.709 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 34.114 Kč a úhradami za služby 16.595 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše, přičemž kapitalizované úroky jsou vypočteny ode dne splatnosti pohledávky do dne postoupení pohledávky. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 4. Žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce, a to ve svém podání doručeném soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že vycházel z tvrzení žalovaného, která jsou obsažená v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr, přičemž tato listina byla již součástí příloh žaloby, přičemž tvrzení v Kartě zákazníka obsažená následně právní předchůdce žalobce ověřil z dokladů, které žalovaný předložil při uzavření smlouvy, nicméně tyto doklady nemá žalobce k dispozici, neboť žadatelů o úvěr je předkládají pouze k nahlédnutí. K touto svému tvrzení žalobce doložil soudu důkazní prostředek – listinu: Rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (na čl. 30 – 32 spisu). 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 50.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 24 měsíčních splátkách po 4.145 Kč, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 99.480 Kč, tvořené jistinou 50.000 Kč, úroky z úvěru 37.480 Kč, administrativním poplatkem 12.000 Kč a pojištěním [anonymizována dvě slova] 0 Kč, úroky z úvěru byly sjednány ve výši 60,73 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 206,15 %. Kartou zákazníka – [anonymizována tři slova] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dotazníku – karty zákazníka, kterou pro něj žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru vyplnil, kdy z této karty vyplývá, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním příjmem [částka] měsíčně, jiné příjmy neměl, jeho měsíční výdaje činily celkem částku [částka], konkrétně [částka] osobní výdaje, [částka] výdaje na bydlení a [částka] na dopravu a telefonní služby. Z karty zákazníka dále vyplývá, že žalovaný tvrdil, že bydlí v bytě, který má pronajatý od soukromé osoby, a nevyživuje žádnou nezaopatřenou osobu, nemá žádné děti, a dále tvrdil, že nemá žádné půjčky ani úvěry, které splácí a jeho použitelný příjem na splátku úvěru právnímu předchůdci žalobce byl [částka]. Již z tohoto výčtu je evidentní, že výdaje žalovaného byly podceněny tak, aby žalovaný vůbec splnil základní podmínky pro poskytnutí úvěru, tzn., aby měl vůbec nějaký pro splácení úvěru využitelný příjem, přičemž je velmi nepravděpodobné, že by žalovaný měl na bydlení v pronajatém bytě náklady pouze ve výši [částka] měsíčně, a neměl žádné další výdaje. Žalovaný rovněž zcela zamlčel fakt, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla proti němu vedena dvě exekuční řízení. Již z tohoto je evidentní, že žalovaný fakticky úvěruschopný nebyl. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce ze dne [datum] měl soud za prokázaní, že z účtu právního předchůdce žalobce byla dne [datum] poukázána platba ve výši 50.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Dopisem právního předchůdce žalovanému ze dne [datum] měl soud za prokázané, že po uzavření smlouvy o úvěru zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému dopis s přístupovými údaji do jeho internetového účtu, ve kterém mohl dle sdělení právního předchůdce žalobce sledovat, jakým způsobem je splácen jeho dluh a kolik mu zbývá uhradit, nicméně soud nemá za prokázané, že se tento dopis dostal do dispozice žalovaného, neboť dle hlavičky byl odeslán na adresu, na které žalovaný dle výpisu z Centrální evidence obyvatel nikdy neměl evidováno trvalé bydliště. Výzvou k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním ze dne [datum] učiněná právním předchůdcem žalobce měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce předtím, než přistoupil k zesplatnění úvěr, upozornil žalovaného na jeho prodlení a vyzval ho k řádnému splácení dluhu. Oznámením o zesplatnění ze dne [datum] učiněným právním předchůdcem žalobce měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum], kdy zůstatek jistiny činil částku 39.332 Kč, a vyzval žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky. Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (na čl. 27 – 29 spisu) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba. 6. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla proti žalovanému vedena dvě řízení EXE. Po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalovaném zahájeno žádné další exekuční řízení. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce, a to ve svém podání doručeném soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že vycházel z tvrzení žalovaného, která jsou obsažená v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr, přičemž tvrzení v Kartě zákazníka obsažená následně právní předchůdce žalobce ověřil z dokladů, které žalovaný předložil při uzavření smlouvy. Žalobce i předložil výše uvedené důkazní prostředky k těmto svým tvrzením soudu, avšak ani tyto listiny soud nepřesvědčily o tom, že by právní předchůdce žalobce skutečně řádně úvěruschopnost žalovaného zjišťoval, protože i v případě, že by žalovanému uvěřil (a z předložených dokladů si skutečně ověřil) příjmy žalovaného (např. z pracovní smlouvy), nijak si dále neověřil ta tvrzení žalovaného, která si snadno ověřit mohl, například tvrzení žalovaného o tom, že nemá žádné jiné závazky a nesplácí žádné dluhy. V opačném případě by právní předchůdce žalobce jistě učinil dotaz ohledně exekucí vedených proti žalovanému a zjistil by tak najisto, že žalovaný úvěruschopný rozhodně nebyl, o čemž svědčí dvě proti žalovanému vedené exekuční řízení, zahájené ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Z uvedeného je evidentní, že údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť patrně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce před uzavřením úv