32 C 317/2022-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci celkem částku 13.594 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 2.214,66 Kč, dále spolu s úrokem z úvěru ve výši 26,1 % ročně z částky 7.396,38 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.397,09 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.396,38 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10.000 Kč (jak ovšem vyplývá pouze z příloh žaloby, nikoli ze samotného textu žaloby). Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela, poslední splátku uhradila dne [datum], celkem za dobu trvání smlouvy uhradila částku ve výši 4.400 Kč, splatnost celého úvěru nastala ke dni [datum], a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 13.594 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 7.396,38 Kč a poplatkem 6.197,62 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše, jejichž část žalobce zkapitalizoval za období od [datum] do dne postoupení pohledávky. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podacím lístek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Žalobce na výzvu soudu doplnil svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 20 – 21 spisu), kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovanou vycházel při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalované, která jsou obsažená v Kartě zákazníka – Žádosti o úvěr, a o kterých žalovaná prohlásila, že jsou pro tento účel dostatečná, úplná, pravdivá a přesná, a ke kterým údajně předložila právnímu předchůdci žalobce doklady, kterými svá tvrzení prokázala (tyto doklady nicméně žalobce nemá k dispozici, neboť byly v době uzavření úvěrové smlouvy právnímu předchůdci žalobce ze strany žadatelů o úvěr pouze předkládány k nahlédnutí). A dále žalovaná prohlásila, resp. potvrdila, že je schopna posoudit, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a její finanční situaci. Žalobce navrhl důkazní prostředky k tomuto tvrzení, a to Kartu zákazníka – Žádost o spotřebitelský úvěr a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], přičemž obě tyto listiny byly již součástí spisu. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Kartou zákazníka – Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] měl soud za prokázané, že příjmy a výdaje žalované byly právním předchůdcem žalobce posuzovány na základě tvrzení žalované, která uvedla, že je na [anonymizována dvě slova], je svobodná, má [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žije v pronajatém bytě, dále uvedla, že má [anonymizováno] vzdělání a nevlastní automobil. Jediným ověřeným příjmem žalované byl [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, který byl právnímu předchůdce žalobce doložen„ Oznámením o přiznání dávky sociálního pojištění“, dále je v žádosti uveden příjem ve výši [částka], jakožto„ Další čisté příjmy domácnosti“, tento příjem nicméně žádným způsobem doložen není a není promítnut ani do součtu příjmů žalované, kdy je uveden pouze 1 zdroj příjmu, tj. [anonymizována dvě slova]. Své výdaje žalovaná odhadla na [částka] měsíčně a uvedla, že nemá zápůjčky u jiné společnosti, které by měla splácet. Již z tohoto výčtu je evidentní, že příjmy žalované byly přeceněny a její výdaje byly podceněny tak, aby žalovaná disponovala alespoň nějakým disponibilním příjmem, ze kterého bude schopna splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdce žalobce se zcela spokojil s tvrzením žalované, že má nějaký další příjem, který si dále neověřil, což v situaci, kdy žalovaná byla na mateřské dovolené, tedy byla odkázaná pouze na výplatu [anonymizována dvě slova], který byl jejím jediným příjmem, nelze dle názoru soudu akceptovat. Řádně zjištěny nebyly ani výdaje žalované, právní předchůdce žalobce se spokojil pouze s prostým tvrzením žalované, že její měsíční výdaje činní pouze částku [částka], což je částka evidentně značně podhodnocená, neboť za tuto částku není reálně platit nájemné a veškeré osobní náklady jednoho dospělého člověka a malého dítěte. Právní předchůdce žalobce se dále spokojil pouze s tvrzením žalované, že nesplácí žádné předchozí závazky, a toto tvrzení žalované si dále již nijak neověřil. Již z tohoto výčtu je zřejmé, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopná nebyla. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] + Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 52. týdenními hotovostními splátkami po 347 Kč, úroky z úvěru činily 56 % ročně, přičemž výše roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) úvěru činila 263,12 %. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 17.994 Kč. Celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 17.944 Kč měly být dle smlouvy tvořeny jistinou 10.000 Kč, úroky z úvěru 3.103 Kč a poplatkem za zpracování úvěru 4.891 Kč. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba a rovněž fakt, že se tato výzva žalované dostal do její dispozice. Oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadem práce ČR, pracoviště [obec] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalované byla v době uzavření smlouvy o úvěru vyplácena sociální dávka – [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, dále přídavek na dítě ve výši [částka] měsíčně a byla jí přiznána jednorázová dávky porodného ve výši [částka]. Poštovní poukázkou znějící na částku [částka] ([anonymizována dvě slova] [částka] + přídavek na dítě [částka]) měl soud za prokázané, že žalované bylo ze sociálních dávek pravidelně vypláceno celkem [částka] měsíčně, což byl zřejmě jediný prokazatelný a stabilní příjem žalované. Rozsudkem KS v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku. Tabulkou umoření – souhrnné informace ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná na konto smlouvy uhradila celkem 4.400 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum]. <i>6. Soud zjistil, že proti žalované nebylo nikdy vedeno žádné řízení EXE ani žádné řízení E.</i> 7. Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobce vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalované pouze z tvrzení žalované a nečetných listin, které prokazují, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy příjem pouze z dávek státní sociální podpory ve výši celkem [částka], a to [anonymizována dvě slova] a přídavek na [anonymizována dvě slova], o které osobně pečovala. Jako svůj další příjem žalovaná uvedla částku [částka] měsíčně, kterou však žádným způsobem nedoložila, a která byla zřejmě uvedena účelově proto, aby žalovaná dosáhla alespoň nějakého disponibilního příjmu, ze kterého by mohla poskytnutý úvěr splácet. Dále byly zásadně podhodnoceny výdaje žalované, která je odhadla na částku [částka] měsíčně, což právní předchůdce žalobce nemohl žalované bez dalšího uvěřit, když tato částka zcela jistě nemůže stačit na uhrazená nájemného (když žalovaná uváděla, že žije v pronajatém bytě) a veškerých osobních nákladů žalované a jejího malého dítěte. Není patrné, proč si za této situace žalobce nevyžádal od žalované výpisy z běžného účtu žalované nebo jiné doklady, které by prokazovaly výši příjmů žalované (respektive prokazovaly, že žalovaná má také jiný pravidelný měsíční příjem, než pouze [anonymizována dvě slova]), i výši jejích výdajů. Žalovaná v žádosti zře