32 C 338/2022-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 19.993,27 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 14.907,30 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 880,52 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.097,64 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru [číslo]“, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu do [datum], nicméně uhradil pouze částku ve výši 7.780 Kč, která odpovídá dvěma řádným splátkám. Splatnost úvěru nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky. Dlužná částka ve výši 19.993,27 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou 16.097,64 Kč a smluvní pokutou 3.895,63 Kč. Žalobce dále požadoval zákonné úroky z prodlení, smluvní úrok z úvěru a náklady spojené s uplatněním pohledávky, jak je specifikováno výše. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Dohodou o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum], Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o úvěr ze dne [datum] – podepsanou žalovaným měl soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] požádal právního předchůdce žalobce o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 18.000 Kč, který by měl být splacen ve 14. měsíčních splátkách. Dále měl za prokázané, že žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s žádostí o úvěr tyto informace: je zaměstnaný s příjmem 9.667 Kč měsíčně, jiný příjem nemá, pracovní smlouvu má uzavřenou na dobu určitou do [datum], za stávající půjčky splácí částku 1.046 Kč, za bydlení hradí 1.000 Kč měsíčně, další výdaje má v částce 3.410 Kč. Je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti, disponuje bankovním účtem. Již z tohoto výčtu je evidentní, že výdaje žalovaného byly podceněny tak, aby žalovaný vůbec splnil základní podmínky pro poskytnutí úvěru, tzn., aby měl vůbec nějaký pro splácení úvěru využitelný příjem, neboť jeho příjem ze zaměstnání je velmi nízký, nehledě na to, že žalovaný přiznal, že splácí již minimálně jeden úvěr, s měsíční splátkou 1.046 Kč. Soud zjistil, že proti žalovanému byla v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedena 4 exekuční řízení a 1 řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, další 2 exekuční řízení byla proti žalovanému zahájena po uzavření smlouvy o úvěru. Již z tohoto je evidentní, že žalovaný fakticky úvěruschopný nebyl. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] – podepsanou žalovaným + Přílohou [číslo] předpis splátek měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 20.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč, přičemž žalovaný měl zaplatit celkem 37.184 Kč, přičemž tato částka byla tvořena jistinou 20.000 Kč, úroky z úvěru 1.425 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 9.800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1.859 Kč a inkasním poplatkem 3.600 Kč, přičemž výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 272,44 %. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] – podepsaným žalovaným + Přílohou [číslo] předpis splátek, podepsané žalovaným, měl soud za prokázané, že žalovaný se seznámil s parametry úvěru, jak vyplývají z úvěrové smlouvy, včetně rozvržení splátek dle sjednaných úrokových sazeb. Listinou nazvanou:„ [anonymizováno] [spisová značka] [číslo]“ měl soud za prokázané znění této interní listiny právního předchůdce žalobce obsahující osobní údaje žalovaného a parametry úvěru. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] měl soud za prokázané, že v rámci vymáhání dlužné částky žalobce eviduje odeslání jednoho dopisu a dvě cesty pověřeného pracovníka na adresu bydliště žalovaného, nicméně se jedná pouze o interní dokument žalovaného, který není podložen žádným dalším důkazem. Předáním do advokátní kanceláře ze dne [datum] měl soud za prokázané, že uvedeného dne předal žalobce vymáhání pohledávky za žalovaným svému právnímu zástupci. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce před podáním žaloby řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice. <b>K prokázání prověření úvěruschopnosti žalobce doložil následující důkazy:</b> Výplatní pásky žalovaného za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] (na čl. 26 – 28 spisu), ze kterých měl soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán, nicméně z příjmu mu byly strhávány exekuční srážky, které byly, s ohledem na výši příjmu žalovaného, relativně vysoké. Po exekučních srážkách byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka], a to z čisté mzdy [částka] ([anonymizováno] [rok]), ve výši [částka], a to z čisté mzdy [částka] ([anonymizováno] [rok]) a ve výši [částka], a to z čisté mzdy [částka] ([anonymizováno] [rok]). Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] (na čl. 29 spisu), ze které měl soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou, a to do [datum]. 5. Na základě provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Soud zjistil, že v době před uzavřením smlouvy o úvěru byla proti žalovanému zahájena 4 exekuční řízení a 1 řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, další dvě exekuční řízení byla proti žalovanému zahájena po uzavření smlouvy o úvěru. Žalobce na výzvu soudu sice doplnil tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 24 – 25 spisu) kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovaným vycházel při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalovaného, která jsou obsažená v Žádosti o úvěr. Žalobce soudu uvedený důkazní prostředek předložil, spolu s několika dalšími listinami, blíže popsanými v odstavci 4 odůvodnění tohoto rozsudku, které měly prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tyto listiny však soud nepřesvědčily o tom, že by právní předchůdce žalobce skutečně řádně úvěruschopnost žalovaného zjišťoval, protože jinak by jistě učinil dotaz ohledně exekucí vedených proti žalovanému a zjistil by tak najisto, že žalovaný úvěruschopný rozhodně nebyl, o čemž svědčí proti žalovanému vedená četná exekuční řízení a rovněž to, že z příjmu žalovaného byly prováděny vysoké exekuční srážky, jak vyplývá z předložených výplatních pásek. Žalovaný v Žádosti o poskytnutí úvěru neuvedl veškeré informace, neboť patrně záměrně zamlčel své dřívější nesplacené závazky. Právní předchůdce žalobce však měl k dispozici tři výplatní pásky žalovaného, ze kterých jsou patrny, s ohledem na nízký příjem žalovaného, vysoké nepřednostní srážky, které zcela jasně nasvědčují tomu, že příjem žalovaného je postižen, ať už z titulu exekuce, nebo z titulu výkonu rozhodnutí. Pokud by právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného skutečně řádně ověřil, musel by jistě dospět k závěru, nehledě na výše zmíněné exekuce, že v situaci, kdy příjmy žalovaného, postižené exekučními srážkami, se prakticky rovnají jeho výdajům, nelze toto akceptovat jako dostatečný disponibilní příjem žalovaného, ze kterého by mohl splácet poskytnutý úvěr. 6. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti ža