32 C 38/2023-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci celkem částku 16.207 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 28,2 % ročně z částky 8.000 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2.381,33 Kč, dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.019,33 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.000 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela, poslední splátku uhradila dne [datum], celkem za dobu trvání smlouvy uhradila částku ve výši 3.077 Kč, splatnost celého úvěru nastala ke dni [datum], a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 16.207 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 8.000 Kč a poplatkem 8.207 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše, jejichž část žalobce zkapitalizoval za období od [datum] do dne postoupení pohledávky. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky učiněné přímo právním předchůdcem žalobce ze dne [datum] + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podacím lístek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Žalobce na výzvu soudu doplnil svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 26 – 27 spisu), kdy uvedl, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovanou vycházel při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalované, která jsou obsažená v Kartě zákazníka – Žádosti o úvěr, a o kterých žalovaná prohlásila, že jsou pro tento účel dostatečná, úplná, pravdivá a přesná, a ke kterým údajně předložila právnímu předchůdci žalobce doklady, kterými svá tvrzení prokázala (tyto doklady nicméně žalobce nemá k dispozici, neboť byly v době uzavření úvěrové smlouvy právnímu předchůdci žalobce ze strany žadatelů o úvěr pouze předkládány k nahlédnutí). A dále žalovaná prohlásila, resp. potvrdila, že reálně disponuje použitelným příjmem, který uvedla v zákaznické kartě, a že nezamlčela žádný podstatný údaj. Žalobce navrhl důkazní prostředky k tomuto tvrzení, a to Kartu zákazníka – Žádost o spotřebitelský úvěr, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], složenky za [anonymizováno] [rok] a za [anonymizováno] [rok] a výměr [anonymizováno], které budou podrobněji rozebrány dále. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] měl soud za prokázané, že příjmy a výdaje žalované byly právním předchůdcem žalobce posuzovány na základě tvrzení žalované, která uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru (kdy původně žádala o úvěr ve výši [částka]). Žalovaná uvedla, že je na [anonymizována dvě slova], je [anonymizováno], má [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žije v pronajatém bytě, dále uvedla, že má základní vzdělání a nevlastní automobil. Jediným ověřeným příjmem žalované byl [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně, který byl právnímu předchůdce žalobce doložen složenkou a informativním sdělením Úřadu práce, dále je v žádosti uveden další příjem domácnosti ve výši [částka], který ale není příjmem žalované, neboť ta má pouze příjem z [anonymizována dvě slova]. Přestože tento další příjem není žádným způsobem doložen, je promítnut do celkových měsíčních příjmů žalované. Své výdaje žalovaná odhadla na [částka] měsíčně a uvedla, že nemá zápůjčky u jiné společnosti, které by měla splácet. Již z tohoto výčtu je evidentní, že příjmy žalované byly přeceněny a její výdaje byly podceněny tak, aby žalovaná disponovala alespoň nějakým disponibilním příjmem, ze kterého bude schopna splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdce žalobce se zcela spokojil s tvrzením žalované, že má nějaký další příjem, který si dále neověřil, což v situaci, kdy žalovaná byla na [anonymizována dvě slova], tedy byla odkázaná pouze na výplatu [anonymizována dvě slova], který byl jejím jediným příjmem, nelze dle názoru soudu akceptovat. Řádně zjištěny nebyly ani výdaje žalované, právní předchůdce žalobce se spokojil pouze s prostým tvrzením žalované, že její měsíční výdaje činní pouze částku [částka], což je částka evidentně značně podhodnocená, neboť za tuto částku není reálně platit nájemné a veškeré osobní náklady jednoho dospělého člověka a [anonymizována dvě slova]. Právní předchůdce žalobce se dále spokojil pouze s tvrzením žalované, že nesplácí žádné předchozí závazky, a toto tvrzení žalované si dále již nijak neověřil. Již z tohoto výčtu je zřejmé, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy zřejmě úvěruschopná nebyla. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 52. týdenními hotovostními splátkami po 377 Kč, úroky z úvěru činily 56 % ročně, přičemž výše roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) úvěru činila 263,12 %. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 19.554 Kč, konkrétně jistinu 10.000 Kč, úrok 3.103 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 4.891 Kč a pojistné 1.560 Kč. Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek, nicméně neměl za prokázané, že se s nimi žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru skutečně seznámila, neboť listina není opatřena podpisem žalované, ani jiným projevem její vůle. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba a rovněž fakt, že se tato výzva žalované dostal do její dispozice. Tabulkou umoření ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalovaná na konto smlouvy uhradila celkem 3.077 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne [datum]. Poštovní poukázkou B ze dne [datum] měl soud za prokázané, že touto poukázkou byla žalované poukázána dávka [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Poštovní poukázkou B ze dne [datum] měl soud za prokázané, že touto poukázkou byla žalované poukázána dávka [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Individuálním informativním sdělením od Úřadu práce ČR ze dne [datum] o možnosti změny výše rodičovského příspěvku volbou měl soud za prokázané, že žalovaná měla od [datum] možnost čerpat rodičovský příspěvek v maximální výši [částka] měsíčně. Rozsudkem KS v [obec] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku. Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podacím lístek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce zákonným způsobem poučil žalovanou o postupu při zpracování jeho osobních údajů. 6. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalované nebylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno žádné exekuční řízení, dvě exekuční řízení byla proti žalované zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru. Z předložených listin je zřejmé, že právní předchůdce žalobce vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalované pouze z tvrzení žalované a nečetných listin, které prokazují, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy příjem pouze z [anonymizována čtyři slova] ve výši celkem [částka] ve formě [anonymizována dvě slova], který pobírala na [anonymizováno], o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jako další příjem žalované byla započtena částka [částka], která nicméně nebyla žádným způsobem ověřena a která byla zřejmě uvedena účelově proto, aby žalovaná