32 C 74/2023-53 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.250 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 12.547,43 Kč, dále spolu s úrokem z úvěru ve výši 24,45 % ročně z částky 15.750 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 5.131,88 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15.750 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]“, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej dle sdělení žalobkyně nesplácela v dohodnutých splátkách, na konto smlouvy za dobu trvání smluvního vztahu uhradila částku v celkové výši 34.000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poměrně započetla na jistinu, úroky a poplatky, splatnost úvěru nastala ke dni [datum], a proto právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 20.250 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 15.750 Kč a dlužnými úhradami za služby ve výši 4.500 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše. 2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáními doručeným soudu dne [datum] (na čl. 24 spisu), dne [datum] (na čl. 26 spisu) a dne [datum] (na čl. 43 spisu), že žalobu bere částečně zpět co do částky 3.500 Kč v rámci nároku na zaplacení dlužných úhrad za služby, neboť žalovaná danou částku žalobkyni uhradila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Proti usnesení o částečném zastavení se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce i žalovaná vzdali práva odvolání a usnesení tak nabylo právní moci. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podacím lístek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky. 4. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně ve svém podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 29 – 30 spisu), ve kterém uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy se žalovanou vycházela při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalované, která jsou obsažená v Kartě zákazníka, a o kterých žalovaná prohlásila, že jsou pro tento účel dostatečná, úplná, pravdivá a přesná, a ke kterým údajně předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady, kterými svá tvrzení prokázala (tyto doklady nicméně žalobkyně nemá k dispozici, neboť byly v době uzavření úvěrové smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně ze strany žadatelů o úvěr pouze předkládány k nahlédnutí). A dále žalovaná prohlásila, resp. potvrdila, že reálně disponuje použitelným příjmem, který uvedla v zákaznické kartě, a že nezamlčela žádný podstatný údaj. Žalobkyně navrhla důkazní prostředky k tomuto tvrzení, a to Kartu zákazníka, poštovní poukázku k výplatě důchodu žalované za tři kalendářní měsíce, rozhodnutí Úřadu práce o přiznání starobního důchodu a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, které budou podrobněji rozebrány dále. 5. Žalovaná se k ústnímu jednání soudu dne [datum] dostavila a uvedla, že smlouvu o úvěru podepsala, dokonce ji soudu ukázala, že ji má v originále zde u soudu, dále žalovaná uvedla, že neumí odezírat z úst, umí však znakovou řeč, tlumočníka do znakové řeči však nežádá, protože zvládne všechno sama napsat. Žalovaná takto potvrdila, že si půjčila 30.000 Kč a rovněž, že už uhradila 34.000 Kč. Žalovaná uvedla, že její nájem, resp. celé SIPO včetně splátky za [anonymizováno] dohromady měsíčně činí [částka]. Když uzavírala smlouvu činil její důchod [částka] a v současné době činí [částka]. 6. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 30.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 60 týdenních splátkách po 900 Kč, dále celková částka k zaplacení spotřebitelského úvěru 54.000 Kč, tvořené jistinou 30.000 Kč, úroky 6.000 Kč, administrativním poplatkem 6.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 12.000 Kč. Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 32,15 % ročně a roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 206,15 %. Kartou zákazníka – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] měl soud za prokázané, že příjmy a výdaje žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně posuzovány na základě tvrzení žalované, kdy zde byl uveden čistý měsíční příjem žalované – hlavní příjem ze starobního důchodu od [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], jiný příjem žalovaná neměla, a měsíční výdaje žalované v celkové výši [částka] tvořené výdaji na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši [částka] a osobními výdaji (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši [částka], splátky úvěrů/zápůjček (včetně hypoték) dle žadatele o úvěr [částka]. Dále bylo v žádosti uvedeno, že žalovaná žije v partnerském vztahu, nevyživuje žádné nezaopatřené dítě a žije v nájmu. Použitelný příjem pro poskytnutí úvěru tak činil částku [částka] měsíčně. Dle poznámky na žádosti je žalovaná neslyšící. Již z tohoto je zřejmé, že zejména výdaje žalované byly zásadně podceněny, když bylo uvažováno s výdaji na bydlení ve výši [částka] měsíčně, což rozhodně neodpovídá dalším údajům, zejména pokud žalovaná skutečně žila v pronajatém bytě. [příjmení] ve výši [částka] měsíčně zdaleka neodpovídá tehdejším normativním nákladům na bydlení. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že tato výzva se jí dostala do dispozice za situace, kdy ji žalobkyně zaslala na adresu žalované, která byla shodná s adresou tehdejšího trvalého pobytu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel. Fotokopií ústřižků pro příjemce důchody – výplatní doklad za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] (na čl. 33) měl soud za prokázané, že žalované byl v rozhodném období vyplácen invalidní důchod třetího stupně ve výši [částka]. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] (na čl. 33 p. v. – 34) měl soud za prokázané, že nárok žalované na výplatu starobního důchodu zanikl s ohledem na to, že žalované přiznaný invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně je vyšší, než by byl důchod starobní. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] (na čl. 34 p. v.) měl soud za prokázané, že žalované byl v roce [rok] přiznán plný invalidní důchod, v té době ve výši [částka]. Rozsudkem KS v [obec] čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 (na čl. 35 – 37) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně řádně nezjišťovala před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že proti žalované nebylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno žádné exekuční řízení, jedno exekuční řízení bylo proti žalované zahájeno po uzavření smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování je nicméně zřejmé, že údaje v kartě zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr neodpovídaly skutečnosti, zejména nebyla ověřena tvrzení žalované o jejích výdajích, kdy minimálně údaj o výdajích na bydlení ve výši [částka] měsíčně