46 C 147/2023-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 27 125 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a 8 504 Kč. 2. Žalobkyně uvedla, že jako věřitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako dlužníkem (úvěrovaným) úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní jakožto věřitelem (úvěrujícím) žalované jakožto dlužníkovi (úvěrovanému) ve výši 21 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1 402 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 64,62 % p. a. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu žalované a prohlášení žalované. Na základě těchto podkladů bylo zjištěno žalobkyní, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Byla prověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Po provedení scoringu žalované bylo rozhodnuto o poskytnutí úvěru. Proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení se splácením. Do data zesplatnění úvěru žalovaná splatila 3 x 1 402 Kč a 1 x 2 804 Kč (celkem 7 010 Kč). Žalobkyni vzniklo na základě bodu 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 5 x 499 Kč (1 996 Kč) v důsledku prodlení se splátkami v délce delší než 30 dnů. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni rovněž právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1 400 Kč (7 x 200 Kč). Podle bodu 6.3 smluvních ujednání došlo v důsledku prodlení ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Podle bodu 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobou žalobkyně požaduje zaplatit původní dlužnou jistinu úvěru ve výši 20 447,53 Kč, přirostlý úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 281 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 1 996 Kč, náklady v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy od [datum] do [datum] ve výši 8 504 Kč, úrok z částky 20 447,53 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky 27 125 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované prověřovala v databázích NRKI a [příjmení], vycházela z hodnocení klienta a hodnocení dlužníka. Žalobkyně zjistila že čistý měsíční příjem žalované činil 23 600 Kč, její výdaje dosahovaly jen 7 566 Kč, měla tak volné zdroje 15 034 Kč měsíčně. Žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně smlouvy v předžalobním vymáhání, její doklad totožnosti nebyl neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl v insolvenci a obchodník doporučil úvěr ke schválení. Ve formuláři hodnocení klienta byly pečlivě zkoumány výdaje žalované. Žalobkyně sama připočítávala rezervu 1 000 Kč a zohledňovala životní minimum 3 860 Kč měsíčně. Výdaje byla povinna pravdivě uvést žalovaná. Z informativních výpisů z účtu žalované vyplynulo, že žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatele [právnická osoba] Žalovaná prohlásila a potvrdila pravdivost jí uváděných skutečností. Přitom uvedla výdaje na bydlení ve výši 2 606 Kč, neměla vyživovací povinnost. V době uzavření smlouvy neměla žalovaná sjednánu jinou smlouvu se žalobkyní, u jiných úvěrových a splátkových společností měla splácet 1 000 Kč. Žalobkyně je přesvědčena, že úvěruschopnost žalované zkoumala řádně a v souladu s požadavky zákona. 4. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a soud proto v tomto rozsahu řízení částečně zastavil (výrok II. rozsudku). 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z karty hodnocení klienta ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná o sobě uvedla, že je zaměstnaná s čistým příjmem 23 600 Kč měsíčně. Její výdaje byly stanoveny ve výši životního minima 3 860 Kč, na dřívější splátky měla vydávat 1 000 Kč, na bydlení měla vydávat 2 606 Kč a na ostatní 100 Kč. Celkově tak výdaje žalované měly činit 7 566 Kč a rezerva žalované měla dosahovat 15 034 Kč. Zaměstnavatelem žalované měla být společnost [právnická osoba] Žalovaná byla zaměstnána na dobu neurčitou, měla být svobodná, žila sama, má maturitu a bydlí v pronájmu. 7. Z výpisů z běžného účtu vyplývá, že od [datum] do [datum] žalovaná měla příjem celkem 26 875 Kč a výdaje ve výši 26 801,95 Kč. Počáteční i konečný zůstatek na účtu byl velmi nízký, tj. 748,48 Kč, resp. 821,53 Kč. 8. Z kopie občanského průkazu soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 9. Z přehledu příjmů žalované za měsíce květen až září 2021 je zřejmé, že příjmy žalované ve společnosti [právnická osoba] se pohybovaly mezi 15 980 Kč a 24 359 Kč. 10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum] č. a z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč s úrokem 64,62 % p.a. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 48 pravidelných splátkách ve výši 1 402 Kč měsíčně. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 59 040 Kč. 11. Z předsmluvního formuláře je zřejmé, že jsou v něm shrnuty základní ustanovení smlouvy o úvěru. Ujednání o smluvních pokutách jsou stejně jako u smlouvy uvedena v rozsáhlém textu bez zvýraznění. 12. Z přihlášky do pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne [datum] soud zjistil, že uvedený formulář není osobně podepsán ani jedním z účastníků (namísto podpisu je uveden pouze tzv. jedinečný kód). 13. Dle dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo žalované vyplaceno na úvěr 21 000 Kč. 14. Z přehledu úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná na úvěr splatila 5 x 1 402 Kč (celkem 7 010 Kč). 15. Z výzvy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením splátek a byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru, přičemž ke zesplatnění následně došlo oznámením ze dne [datum]. 16. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 17. Na projednávanou věc se vztahuje právní úprava spotřebitelského úvěru. 18. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 25. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž s