48 C 138/2023-16 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 20 000 Kč, poplatky 14 000 Kč, a smluvní pokuta 2 500 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5 splátek, za což mu vznikla povinnost uhradit 5 smluvních pokut po 500 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný hradit poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru. Žalobkyně jej požaduje v celkové výši 14 000 Kč do dne smluvní splatnosti úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaný registroval a uvedl své osobní údaje. Návrh smlouvy akceptoval prostřednictvím SMS kódu. Úvěr mu byl vyplacen na jeho účet dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 6. Doklad o platbě prokazuje, že žalovaný uhradil verifikační platbu 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného]. 7. Potvrzení o platbě prokazuje, že bylo vyplaceno 20 000 Kč dne [datum] žalobkyní na účet č. [bankovní účet]. 8. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou žalovanému. 9. Smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] byla uzavřena mezi účastníky řízení. Předmětem byl úvěr žalovanému označenému i místem podnikání s uvedením jeho čísla účtu. Žalovaný je dále označen jako podnikatel – fyzická osoba podnikající dle živnostenského oprávnění. Předmětem byl úvěr ve výši 20 000 Kč na 70 dní s poplatkem ve výši 1% denně za každý den čerpání úvěru. Splatnost úvěru byla stanovena na [datum] Smlouva byla uzavřena dne [datum] Smluvní strany se dohodly dle čl. V.3, že za poskytnutí Úvěru bude Klientovi v souladu s čl. III. této Smlouvy účtován Poplatek za poskytnutí Úvěru ve výši 1 % z Částky Úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce Úvěru, tedy za každý den čerpání Úvěru až do Dne konečné splatnosti Úvěru. V případě prodlení Klienta se splacením Úvěru trvajícího (i) do 90 dnů (včetně), bude Klientovi účtován Poplatek za poskytnutí Úvěru ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny Úvěru denně; (ii) více než 90 dnů, bude Klientovi počínaje 91. dnem prodlení účtován Poplatek za poskytnutí Úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny Úvěru denně. Dále bylo dle čl. VIII Prodlení a sankce stanoveno, že dle čl. 8 v případě prodlení Klienta s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je Klient povinen uhradit Společnosti smluvní pokutu ve výši 500 Kč (pět set korun českých). 8.2. V případě prodlení Klienta s úhradou Úvěru nebo jakékoli jeho dílčí části po Dni konečné splatnosti Úvěru je Klient povinen hradit: [číslo] úroky z prodlení - v případě prodlení (i) trvajícího do 90 dní ode Dne konečné splatnosti Úvěru (včetně) - ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny Úvěru denně, či (ii) trvajícího více než 90 dní ode Dne konečné splatnosti Úvěru - ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny Úvěru denně [číslo] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny Úvěru denně. 8.3. Úrok z prodlení a smluvní pokutu je Klient povinen hradit od vzniku prodlení, tj. od prvního dne po Dni konečné splatnosti Úvěru do jeho úplného zaplacení. Vznikem nároku Společnosti na zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty není jakkoli dotčena povinnost Klienta hradit Poplatek za poskytnutí Úvěru dle čl. V. této Smlouvy. 10. Souhlas se zpracování, uchováním a postupování osobních údajů není podstatný pro rozhodnutí. 11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Roční poplatek za poskytnutí úvěru tak činí více než 160%, když je za 70 dní trvání úvěru účtován ve výši 1% denně a následně po dobu 90 dní prodlení další 1% denně. Dále byl žalovaný povinen hradit dle smlouvy i smluvní úroky z prodlení ve výši 0,5% denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru po dobu 90 dní (tedy 45% z nesplacené jistiny úvěru za 90 dní, tedy 182,5% ročně) a smluvní pokutu 36,5% ročně z nesplacené jistiny úvěru. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. 14. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení. 15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sjednán poplatek nahrazující úroky z úvěru