50 C 178/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 8. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 236 181,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 8. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 6,90 % ročně a dalšími poplatky prostřednictvím 72 měsíčních splátek ve výši 5 100,31 Kč. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 14. 9. 2022 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 236 181,92 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 046,26 Kč a ve výši 31 441,76 Kč. Žalobkyně se dále domáhá uhrazení smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 25. 7. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o vedení účtu č. [anonymizováno] ze dne 30. 8. 2010 soud zjistil, že na jejím základě se žalobkyně zavázala pro žalovaného vést běžný účet. Žlobkyně zřídila žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a bankovní účet č. [bankovní účet]. 6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 6,9 % prostřednictvím 72 měsíčních splátek ve výši 5 100,31 Kč, nejpozději do 14. 9. 2026. 7. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru se podává, že žalovaný měl v době poskytnutí úvěru čistý měsíční příjem 27 500 Kč, na nákladech na bydlení hradil 17 800 Kč. 8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 23. 8. 2010 do 29. 8. 2021 soud zjistil, že před uzavřením úvěrové smlouvy byl žalovaný v plusovém zůstatku. Výpisy z účtu žalovaného zároveň podávají přehled o celkových příjmech a výdajích žalovaného. 9. Z historie úvěru soud zjistil průběh čerpání a splácení úvěru a výši dlužné částky. Ke dne 14. 6. 2022 dlužil na jistině úvěru 236 181,92 Kč. 10. Z dopisu ze dne 14. 9. 2022 označeného jako poslední výzva k úhradě dlužné částky/odstoupení od smlouvy, soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, která činila 10 552,96 Kč. Žalovaný by informován o tom, že v případě nezaplacení přistoupí žalobkyně k odstoupení od Smlouvy o úvěru. 11. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2023 a předloženého poštovního podacího archu ze dne 28. 7. 2023 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Úvěryschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena na základě výpisů z běžného účtu žalovaného. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazky ze strany žalovaného poskytnutý úvěr, řádně a včas splatit splněn nebyl. 21. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl (viz výrok I. rozsudku). 22. O náhradě nákladů řízení (výrok II) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka) dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3x 9 260 Kč (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. 900 Kč, náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty a zaplacený soudní poplatek ve výši 9 448 Kč, tj. celkem 44 150,80 Kč. 23. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.