50 C 90/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28. 2. 2023, doplněnou dne 15. 6. 2023, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 8 113 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 19. 5. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč nejpozději do 16. 6. 2022. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná ani přes upomínky ničeho neuhradila. Žalobkyně dále požadovala uhradit smluvní pokutu ve výši 1 285 Kč a úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 19. 5. 2022 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na 28 dní od jeho poskytnutí. Pro případ prodlení žalované s uhrazením úvěru byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 6. Z žádosti o poskytnutí úvěru se podává, že žalovaná v uzavření smlouvy o úvěru byla zaměstnána. Příjem žalované činil 21 000 Kč měsíčně. Na výdajích na bydlení platila žalovaná 3 000 Kč měsíčně, osobní náklady činily 5 000 Kč měsíčně, na splátkách stávajících půjček žalovaná platila 7 000 Kč měsíčně. 7. Potvrzení ze dne 9. 11. 2022 prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] uvedený žalovanou ve smlouvě o úvěru poukázána dne 19. 5. 2022 částka 5 000 Kč. 8. Kopie občanského průkazu žalované prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje. 9. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 16. 3. 2022 do 14. 4. 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 576,55 Kč, konečný pak 34 174, 06 Kč. V průběhu této doby byla žalované na tento účet poukazována mzda, žalovaná v četných případech za služby a zboží platila kartou a vybírala peníze z bankomatu 10. Úvěrová zpráva EUCB se prokazuje, že byla posuzována úvěruschopnost žalované, bylo zjištěno, že žalovaná má 1 existující žádost o půjčku. 11. Z výpisu Registru platebních informací se podává, že žalovaná měla 4 ukončené kontrakty. Další informace nejsou podstatné pro rozhodnutí. 12. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 23. 1. 2023 a předloženého podacího lístku vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 13. Dle soudní databáze neměla žalovaná evidovánu žádnou exekuci, předcházející uzavření smlouvy o úvěru, ani s ní nebylo vedeno insolvenční řízení. 14. Podáním ze dne 22. 6. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 1 000 Kč. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil (viz výrok I.). 15. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 19. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 20. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 21. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 24. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 5 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se ji uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč v jedné splátce nejpozději do 16. 6. 2022. Žalovaná na úvěr ani přes upomínky ničeho neuhradila. 25. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalované straně úvěr a žalovaná jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaná však svůj dluh řádně a včas nesplácela. Bylo prokázáno, že závazek ze strany žalobkyně, poskytnout žalované úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalované poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl. Soud má dále za to, že žalobkyně prokázala dostatečné splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, když soudu předložila výpisy z běžného účtu žalované, ze kterých jsou patrné příjmy i výdaje žalované. Žalovaná nebyla v exekuci ani insolvenci, neměla evidovány závazky po splatnosti dle systému EUCB a Registru platebních informací. 26. V souzené věci byly splněny všechny předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení. Soud proto považoval za prokázané tvrzení v žalobě o skutkových okolnostech sporu, proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok II.) 27. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 28. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 29. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.