61 C 154/2022-102 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 5. 2020, doplněnou dne 7. 11. 2022, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 124 636,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 20. 3. 2018 Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 125 000 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, lustrací v bankovních a nebankovních registrů. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s poplatky, smluvním úrokem ve výši 13,10 % p.a. a poplatkem na pojistném prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 2 295,91 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil částku 25 304,35 Kč. Protože žalovaný splátky nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 22.7.2019 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 116 239,51 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 6 557,13 Kč představující smluvní úrok ve výši 13,10 % ročně z dlužné částky 116 239,51 Kč za období od 18. 2. 2019 do 23. 7. 2019, poplatků ve výši 1 840 Kč, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 7 467,62 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 26. 3. 2019 do 28. 4. 2020. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 122 796,64 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když právní předchůdkyně žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný dne 20. 3. 2018 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 125 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu se smluvním úrokem 13,10 % p.a. a poplatkem na pojistném ve výši 188 Kč měsíčně, tj. celkem 203 270,70 Kč prostřednictvím 96 měsíčních splátek ke každému 17. dni v měsíci, počínaje 17. 4. 2018. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně dále m.j. poplatek ve výši 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky a poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný (viz smlouva o úvěru). Součástí smlouvy o úvěru byly i všeobecné produktové podmínky (viz Všeobecné produktové podmínky). Právní osobnost právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnán. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Průměrný čistý příjem žalovaného za 3 měsíce činil 17 000 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti činil 32 000 Kč, náklady žádné neměl. Žalovaný měl vlastní bydlení (viz žádost o úvěr, viz vyjádření právní předchůdkyně žalokyně). Účet žalovaného č. [bankovní účet] vykazoval počáteční záporný zůstatek 17 930,77 Kč a konečný zůstatek ve výši 28 509,07 Kč. Na tento účet byl žalovanému dne 20. 3. 2018 poukázán právní předchůdkyní žalobkyně předmětný úvěr ve výši 125 000 Kč (viz výpis z běžného účtu č. 2018 ze dne 23. 3. 2018). Dle interního výpisu právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný splácel další čtyři úvěry splátkami v celkové výši 2 842,69 Kč (viz interní výpis). Žalovaný na úvěr uhradil celkem 25 304,35 Kč. Poprvé v prodlení s úhradou splátek se žalovaný ocitl v srpnu 2018. Naposledy žalovaný uhradil splátku dne 20.2.2019 (viz Platební historie). Dle výpisu z úvěrového účtu dlužil žalovaný ke dni 25.7.2019 a 21. 6. 2021 na jistině 116 239,51 Kč, na smluvních úrocích částku 6 557,13 Kč a na zákonných úrocích z prodlení celkem 7 467,62 Kč – ke dni 21.6.2021 (viz výpis z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 6. 2021). Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek (viz upomínky ze dne 21. 4. 2019, 26. 3. 2019, 30. 12. 2018, 24. 11. 2018, 26. 9. 2018 a 1. 9. 2018). Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 6 958,85 Kč nejpozději do 8. 6. 2019 s upozorněním, že pokud dlužná částka nebude zaplacena, bude právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v souladu se smluvním ujednáním prohlásit celý úvěr za splatný (viz upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 28. 5. 2019). Z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 22. 7. 2019 prohlásila za splatný. Dlužná částka k 24. 7. 2019 činila celkem 124 822,66 Kč (viz oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 7. 2019). Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2021, Příloha [číslo] Seznam postupovaných pohledávek a Potvrzení o úplatě ze dne 21. 6. 2021). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (viz výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 5. 5. 2020, viz doklad o odeslání - poštovní podací arch ze dne 5. 5. 2020). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle §