61 C 156/2022-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23.6.2022 ve znění doplnění ze dne 15.11.2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 6 720,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 11.6.2020 uzavřela Smlouvu o úvěru ve znění Dodatku ze dne 15.9.2020, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 29,90 % ročně spolu s poplatky prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 286 Kč, splatných vždy ke každému 15. dni daného měsíce, počínaje červencem 2020. Dále se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit náklady vzniklé spojené s prodlením žalované ve výši 300 Kč/10 dní prodlení. Smluvní strany si také ujednaly, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny Úvěryschopnost žalované byla řádně posouzena dle insolvenčního rejstříku a výpisů z účtu žalované. Žalovaná na úvěru uhradila celkem 1 430 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek, které neuhradila ani přes výzvy žalobkyně ve stanovené lhůtě, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 3.4.2021 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2021 s účinností ke dni 1.12.2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 4 662,10 Kč, neuhrazených úroků z úvěru ve výši 258,30 Kč, poplatků 1 800 Kč a dlužného úroku z prodlení ve výši 257,40 Kč za období od 20.4.2021 do 30.11.2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 29,90 % ročně z jistiny 4 662,10 Kč a připsaných úroků k úvěru ve výši 258,30 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 6 720,40 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, neboť účastníci se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 11.6.2020 Smlouvu o úvěru, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 29,90 % ročně prostřednictvím 24 splátek vždy ke každému 15. dni daného měsíce, počínaje 15.7.2020 (poslední splátku ve výši 138 Kč) spolu s dalšími poplatky souvisejícími a případnými náklady úvěru. Dále se účastníci dohodli, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny. Dále bylo mezi účastníky m.j. ujednáno např. zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalované s úhradou měsíční splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo při prodlení žalované s úhradou více než 2 splátek. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Dodatkem ze dne 15.9.2020 byla změněna splatnost splátek, kdy od října 2020 měla žalovaná hradit splátky ke každému 20. dni v měsíci. Dle výpisu z účtu žalované za období od 1.5.2020 do 31.5.2020 činil konečný zůstatek žalované částku – 187,20 Kč. Žalovaná pobírala invalidní důchod III. stupně ve výši 11 712 Kč. Dle výpisu z účtu žalované za období od 1.4.2020 do 30.4.2020 činil konečný zůstatek žalované částku – 18,24 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně také posoudila úvěryschopnost žalované na základě insolvenčního rejstříku. Žalovaná již měla u právní předchůdkyně úvěr, který splácela částkou ve výši 4 843 Kč měsíčně. Se zohledněním splátky předmětné úvěrové smlouvy měla žalovaná splácet částku 5 129 Kč měsíčně. Čerpání úvěru žalovanou, splátky úvěru a další platby s úvěrem spojené vyplývá z transakční historie. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek. Dne 4.4.2021 žalobkyně zespaltnila celý úvěr ke dni 3.4.2021, protože žalovaná dlužnou částku ve stanovené době neuhradila. Dlužná částka sestávala z jistiny ve zbylé výši 4 662,10 Kč, dlužných úroků ve výši 258,30 Kč, z poplatku ve výši 1 800 Kč a z úroků z prodlení ve výši 257,40 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2021 s účinností ke dni 1.12.2021. Právní osobnost žalobkyně je zjevná z obchodního rejstříku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně