61 C 181/2022-30 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 152,74 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. (dále jen„ právní předchůdkyni žalobkyně“), na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 3.2.2021. Na základě této úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit do 5.3.2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 364 Kč. Žalovaný na úvěr ničeho nesplatil. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, je předmětem žaloby jistina úvěru ve výši 3 000 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 3 000 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 286,15 Kč, tj. úrok z prodlení z jistiny 3 000 Kč od 6.3.2021 do 2.5.2022, částka 2 944 Kč (skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 364 Kč, smluvního úroku ve výši 36 % ročně z jistiny 3 000 Kč za období od 6.3.2021 do 6.3.2022 v kapitalizované výši 1 080 Kč a poplatků za odeslané písemné upomínky ve výši 500 Kč) a smluvní pokuta ve výši 152,74 Kč (představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3 000 Kč za období od 6.3.2021 do 25.4.2021). 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 3.2.2021 s právní předchůdkyní žalobkyně prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 3 000 Kč Součástí smlouvy byl i sazebník poplatků obsahující m.j. i náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 364 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků na bankovní účet žalovaného, tj. do 5.3.2021, neboť částka 3 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedeného v úvěrové smlouvě dne 3.2.2021. Z tohoto účtu žalovaný předtím zaslal právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu 1 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 36 % ročně. Žalovaný byl ve smlouvě o úvěru identifikován m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bankovním číslem účtu, číslem občanského průkazu a bydlištěm. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena v rámci žádosti o spotřebitelský úvěr, kde žalovaný uvedl, že je zaměstnancem s čistým měsíčním příjmem ve výši 12 944 Kč. Výdaje žalovaného činily 5 000 Kč měsíčně (sestávající z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč a ostatních výdajů ve výši 1 000 Kč). V případě prodlení s úhradou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.5.2022, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzýván a to včetně předžalobní výzvy. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 3.2.2021 prostředky komunikace na dálku písemnou formou smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 364 Kč do 5.3.2021. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný smlouvu o úvěru uzavřel jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryscho