61 C 189/2022-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 9. 2022, doplněnou dne 29. 11. 2022, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 8 542,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela na základě žádosti ze dne 11. 8. 2021 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 089 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů, skóringového modelu a interního expertního systému a údajů uvedených žalovanou v žádosti o klasický úvěr. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 25,18 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 290 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Proto právní předchůdkyně zesplatnila úvěr ke dni 31. 5. 2022. Žalovaná na úvěr uhradila cekem 2 670 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny 8 098 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky v celkové výši 52,78 Kč, pojištění ve výši 105 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 793,96 Kč představující smluvní úrok ve výši 25,18 % ročně za období od 11. 8. 2021 do 31. 5. 2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 25,18 % ročně a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 542,59 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Žalovaná dne 12. 8. 2021 požádala prostřednictvím zprostředkovatele, [právnická osoba], a.s., o uzavření úvěru. V žádosti uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 17 983 Kč, celkový příjem domácnosti činí 32 983 Kč. Celkové výdaje na domácnost činí 7 500 Kč, finanční závazky pak 1 800 Kč. Žalobkyně úvěr v částce 8 089 Kč schválila dne 16. 8. 2021. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 25,18 % ročně spolu s poplatkem na pojistném ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 290 Kč vždy ke každému 17. dni v měsíci, počínaje 17.9.2021. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč. Součástí úvěrové smlouvy byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, sazebník, produktové podmínky pro klasické úvěry a všeobecné obchodní podmínky, dle kterých byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy pro prodlení žalované s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Účinností odstoupení se dosud nesplatné pohledávky stanou splatnými. Dle informací o bonitě klienta měla žalovaná ke dni 19.10.2021 jeden úvěr ve výši 6 880 Kč, který splácela ve splátkách po 208 Kč. Ke dni 24.6.2021 a 23.11.2021 žalovaná neměla jako fyzická osoba záznam v registru SOLUS. Dne 26. 4. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek a úvěr ke dni 31. 5. 2022 prohlásila za splatný. Žalovaná na úvěr uhradila celkem 2 670 Kč. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 15. 6. 2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2022. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 8. 7. 2022. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 8 089 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 25,18 % ročně a poplatkem na pojistné ve výši 7,99 % z měsíční splátky, vše prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 290 Kč. Žalovaná na úvěr u