61 C 227/2022-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 6. 10. 2022 ve znění doplnění ze dne 8. 3. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 11 464 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 19. 8. 2021 elektronicky prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr do výše 9 000 Kč. Žalovaná si dále při uzavírání úvěrové smlouvy sjednala se žalobkyní i následující služby„ klidné spaní“ za poplatek 110 Kč, službu„ presto“ za poplatek 165 Kč, službu„ informační SMS servis“ za poplatek 29 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu s výše uvedenými poplatky a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč, nejpozději do 18. 9. 2021. Úvěryschopnost žalované byla ověřena na základě databází: CEE, ISIR, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru PČR, výpisu z registru politicky aktivních osob, katastrálního rejstříku, bankovních a nebankovních databází, údajů sdělených žalovanou, bankovních výpisů žalované, případně z jejích platebních pásek a z databáze neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. V případě prodlení se splácením úvěru se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, zákonného úroku v kapitalizované výši 1 161,64 Kč a účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 030 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 11 464 Kč od 19. 9. 2021 do 17. 12. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 464 Kč od 19. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne 19. 8. 2021 s žalobkyní prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním (viz smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jako spotřebiteli úvěr do výše 9 000 Kč Součástí smlouvy byl i sazebník poplatků (viz sazební poplatků), údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru (viz údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru), souhlas se zpracováním osobních údajů (viz souhlas se zpracováním osobních údajů) a všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky). Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč, poplatkem za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatkem za službu„ presto“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč do 18. 9. 2021. Částka 9 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě dne 19. 8. 2021 (viz zpráva banky, viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). [právnická osoba] ze dne 13. 1. 2023 byla v době poskytnutí úvěru majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaná (viz sdělení banky). Žalovaná byla ve smlouvě o úvěru identifikován m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bankovním číslem účtu, číslem občanského průkazu, bydlištěm. Dále byla totožnost žalovaného ověřena z občanského průkazu a z náhledu na bankovní účet žalovaného (viz kopie občanského průkazu, viz autorizace ověření totožnosti). V případě prodlení s úhradou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (viz č.l. 6 všeobecných obchodních podmínek). Úvěryschopnost žalované byla posouzena z údajů ve výpisu o posouzení úvěryschopnosti u žalobkyně (viz výpis o posouzení úvěryschopnosti, viz záznam o identifikovaných příjmech), dle kterého činily výdaje žalované 2 500 Kč měsíčně, výše ověřeného příjmu 10 566 Kč čistého měsíčně, výše příjmu sdělená žalovanou 15 000 Kč čistého měsíčně. Disponibilní příjem činil 5 200 Kč měsíčně. Počet členů domácnosti činil 4 osoby, z toho dvě pracující a dvě nepracující. Žalobkyně úvěryschopnost žalované splácet úvěr prověřila dle výpisů z osobního účtu žalované č. [bankovní účet]. Konečný zůstatek na předmětném účtu za období od 31. 8. 2020 do 18. 8. 2021 činil 88,44 Kč. V průběhu této doby byly žalované na tento účet poukazovány dávky sociální podpory - příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, přídavky na děti. Žádné jiné příjmy na účet nebyly žalované za posledních šest měsíců připisovány. Žalovaná v četných případech za služby a zboží platila kartou a vybírala peníze z bankomatu (viz výpis z účtu za období od 31. 8. 2020 do 18. 8. 2021). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 25. 8. 2022 (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – podací lístek). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 580 odst. 1 o.z neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993