17 C 350/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující nárok vznikl z titulu nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektrické energie: úhrada nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektrické energie, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa žalované]. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa vzal soud za prokázané, že následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Z protokolu o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dne [datum] byl, při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] Forensics, a. s , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny, kdy stav elektroměru při kontrole byl 5 818 kWh a celková doba trvání neoprávněného odběru byla 116 dní, přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Dále vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie a následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru [číslo] který však z důvodu zvoleného prozákaznického přístupu a následné nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Dále vzal soud za prokázané, že smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni [datum] (4 033kWh). Z listiny nazvané Stanovení celkové náhrady škody vzal soud za prokázané, že výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provedl vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, tedy následovně: ( (5 818,0 kWh - 4 033,0 kWh) plus (0,0 kWh - 0,0kWh)) x 5, [číslo] Kč/kWh = 10 213,63 Kč po zaokrouhlení na celé koruny dolů. Z listiny nazvané Stanovení celkové náhrady škody vzal soud za prokázané, že provozovatel distribuční soustavy má právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, kdy náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny podle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru a náklady na zjištění neoprávněného odběru činí částku ve výši 11 418,77 Kč vč. DPH, zaokrouhleno dolů, kdy celkovou částku nákladů ve výši 11 418,77 Kč vč. DPH představuje paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru. Z faktury dodavatelské společnosti ze dne [datum] č. faktury [číslo] vzal soud za prokázané, že náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobkyni touto fakturou a jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Z bankovního výpisu žalobkyně a potvrzení zaměstnance žalobkyně vzal soud za prokázané, že tuto souhrnnou fakturu žalobkyně uhradila. Z faktury žalobkyně za neoprávněný odběr ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 21 851,02 Kč, kdy celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 10 432,25 Kč vč. DPH vypočítané podle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 418,77 Kč vč. DPH, zaokrouhleno dolů. Z faktury žalobkyně za neoprávněný odběr ze dne [datum] vzal soud dále za prokázané, že žalobkyní byla vystavena dne [datum] č. faktury [číslo] a byla splatná dne [datum] 0:00:00, kdy tato faktura byla žalované doručena. Z dopisu adresovaného žalované nazvaného výzva k plnění včetně poštovního podacího archu vzal soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu z titulu náhrady škody doporučeným dopisem. Z rozhodnutí Magistrátu Města Mostu č.j. OSČ- PŘ/099100/3549 [číslo] ze dne 16.3.2023 vzal soud za prokázané, že v řízení, které proti žalované vedl Magistrát Města Mostu, bylo prokázáno, že se žalovaná dopustila předmětného jednání, přičemž o tomto skutku bylo vydáno toto shora citované rozhodnutí č.j. OSČ- PŘ/099100/3549 [číslo] ze dne 16.3.2023, které nabylo právní moci dne [datum], kdy tímto rozhodnutím bylo žalované uloženo uhradit žalobkyni škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 10 432,25 Kč. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: soud vycházel z právní úpravy podle dopadajících ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a podle dopadajících ustanovení vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny rozhodl o povinnosti žalované zaplatit v žalovanou nerozporované výši náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny a spolu se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ). Soud aplikoval již citované ustanovení § 51 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon) ve znění v době zjištění neoprávněného odběru ve spojení s ustanovením § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. c) bod 2 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona ministerstvo stanoví vyhláškou druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností. Podle ustanovení § 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb. provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle ustanovení § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Podle ustanovení § 1970 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustano