33 C 13/2024-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou ze dne 26 9. 2023 se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem (souhrnným poplatkem) ve výši 1 030 Kč za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení s tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které žalované téhož dne půjčila částku 12 000 Kč, kterou si žalovaná převzala hotově při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, celkem částku 22 032 Kč v 59týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky by nastala dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 9 002 Kč. 2. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena z právního předchůdce žalobce na [právnická osoba] S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 13 030 Kč (12 000 Kč na jistině a 1 030 Kč na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku)). 3. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena ze [právnická osoba] S.á.r.l. na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet půjčku a označil důkazy k prokázání doplněných tvrzení, žalobce reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že půjčku je možné poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem, žadatel dokládá písemná potvrzení o svých příjmech. Dokumenty musí být žadatelem prokázány obchodnímu zástupci před poskytnutím zápůjčky. [ulice] zástupce vyplní do zákaznické karty, jaké doklady o příjmech byly předloženy, příjem žadatel vyplněním zákaznické kartě, kde vypíše zdroje svých příjmů a jejich výši. Zákaznickou kartu si u sebe vždy ponechává zákazník – dlužník tedy žalovaná. 5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne 29. 8. 209 právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce, na základě, které žalované téhož dne půjčil částku 12 000 Kč, kterou si žalovaná převzala téhož dne v hotovosti a zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, celkem částku 22 032 Kč v 59 týdenních splátkách po 372 Kč, kdy splatnost poslední splátky by nastala dne [datum] (Tyto skutečnosti jsou prokázané smlouvou o půjčce ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o půjčce.) 6. Oproti tomu žalobce neprokázal, že postupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k tomu žalobcem jediný navržený důkaz Zákaznická karta je pouhým nevyplněným formulářem Zákaznické karty. (Tyto skutečnost je prokázána Zákaznickou kartou čl. 16) 7. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena z právního předchůdce žalobce na [právnická osoba] S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 13 030 Kč ([příjmení] skutečnost byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně Přílohy [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek Seznam postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], Poštovním podacím archem ze dne [datum] a Detailem transakce ze dne [datum]) 8. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena ze [právnická osoba] S.á.r.l. na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ([příjmení] skutečnost je prokázána Smlouvou o postoupení pohledávky Spr. [číslo], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Poštovním podacím archem ze dne [datum]) 9. [příjmení] [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“ Dále podle tohoto nálezu„ …to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. 11. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalované, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 12. Podle ustanovení § 6 odst. 1 NOZ, které se s ohledem na § 3030 NOZ aplikuje i na tento případ, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. [příjmení] způsobem je nutné aplikovat též ustanovení § 6 odst. 2 NOZ, podle kterého nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 13. Tak soud v případě Smlouvy o půjčce za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal tuto smlouvu absolutně neplatnou z důvodu rozporu se zákonem. 14. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 451 a následujících z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“) o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, tomu, na jehož úkor se obohatil vydat předmět bezdůvodného obohacení. Žalovaná převzala částku 12 000 Kč, aniž by byla mezi žalobcem a žalovanou platně uzavřena smlouva o půjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatila na úkor žalobce. 15. Žalovaná na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, dle tvrzení žalobce celkem uhradila částku 9 002 Kč. 16. Podle § 1879 NOZ, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovanou, žalobci. 17. Žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení žalobci dluží 2 998 Kč. 18. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnos