33 C 334/2024-48 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku , částka, s kapitalizovaným úrokem (souhrnným poplatkem) ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení s tím, že společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které žalovanému téhož dne půjčila částku , částka, , kterou si žalovaný převzal hotově při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, , celkem částku , částka, v 40týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky by nastala dne , datum, . Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze , částka, .2. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena z právního předchůdce žalobce na společnost SECAPITAL S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky , částka, (, částka, na jistině a , částka, na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku)).3. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena ze společnosti SECAPITAL S.á.r.l. na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .4. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet půjčku a označil důkazy k prokázání doplněných tvrzení, žalobce reagoval podáním ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že půjčku je možné poskytnout pouze žadateli s prokazatelným nenulovým příjmem, žadatel dokládá písemná potvrzení o svých příjmech. Dokumenty musí být žadatelem prokázány obchodnímu zástupci před poskytnutím zápůjčky. Obchodní zástupce vyplní do zákaznické karty, jaké doklady o příjmech byly předloženy, příjem žadatel vyplněním zákaznické kartě, kde vypíše zdroje svých příjmů a jejich výši. Zákaznickou kartu si u sebe vždy ponechává zákazník – dlužník tedy žalovaný.5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na základě, které žalovanému téhož dne půjčil částku , částka, , kterou si žalovaný převzal téhož dne v hotovosti a zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce půjčku ve výši , částka, a souhrnný poplatek ve výši , částka, , celkem částku , částka, ve 40týdenních splátkách po , částka, , kdy splatnost poslední splátky byla , datum, .6. Oproti tomu žalobce neprokázal, že postupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k tomu žalobcem jediný navržený důkaz Zákaznická karta žalobce soudu předložil nevyplněný a nepodepsaný a žalovaným.7. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena z právního předchůdce žalobce na společnost SECAPITAL S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky , částka, .8. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, postoupena ze společnosti SECAPITAL S.á.r.l. na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .9. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, III. ÚS 4129/18 „Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti [srov. jeho rozsudek z , datum, č. j. , spisová značka, ] poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do , datum, (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu , právnická osoba, v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“ Dále podle tohoto nálezu „…to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.11. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobcem předložený nevyplněný tiskopis Zákaznická karta (čl. 39), který je nevyplněný, není vůbec důkazem způsobilým prokázat tvrzení žalobce, že postupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.12. Podle ustanovení § 6 odst. 1 NOZ, které se s ohledem na § 3030 NOZ aplikuje i na tento případ, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Stejným způsobem je nutné aplikovat též ustanovení § 6 odst. 2 NOZ, podle kterého nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.13. Tak soud v případě Smlouvy o půjčce za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal tuto smlouvu absolutně neplatnou z důvodu rozporu se zákonem.14. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 451 a následujících z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“) o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, tomu, na jehož úkor se obohatil vydat předmět bezdůvodného obohacení. Žalovaný převzal částku , částka, , aniž by byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o půjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor žalobce.15. Žalovaný na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, dle tvrzení žalobce celkem uhradil částku , částka, .16. Podle § 1879 NOZ, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovaným, žalobci.17. Žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení žalobci dluží , částka, .18. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 NOZ vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na zá