50 C 194/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28. 8. 2023, doplněnou dne 20. 11. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 18 349,36 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem a poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v dohodnuté výši. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 17 623,83 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 17. 5. 2023. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 15 967,93 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, pojištění ve výši 285,43 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 3 407,11 Kč a zákonných úroků z prodlení v kapitalizované výši 669,88 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhradit smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 29. 8. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvní úrokem ve výši 26,28 % ročně, poplatky a pojištěním, prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 100 Kč měsíčně. 6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem 22 000 Kč, bydlel v nájmu, na výdajích hradil 12 000 Kč. Lustrace databází ISIR, CEE NRKI, SOLUS, MVCR a CRIBIS byla s negativním výsledkem. 7. Z úvěrové zprávy se podává, že žalovaný měl 1 existující splátkový kontrakt, 1 nesplátkový a 2 kreditní karty. Další informace nejsou podstatné pro rozhodnutí ve věci. 8. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje splácení úvěru žalovaným a výši dlužné částky. Žalovaný vyčerpal celkem 23 228,28 Kč, uhradil celkem 17 623,83 Kč Poslední úhrada splátky je evidována dne 28. 2. 2023. 9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 5. 2023 (včetně poštovního podacího archu ze dne 18. 5. 2023) vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši 20 646,34 Kč. 10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 8. 6. 2023 (včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 6. 2023) se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 17 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v pravidelných měsíčních splátkách v dohodnuté výši. Žalovaný úvěr uhradil jen částečně. 20. V souzené věci byly splněny všechny předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení. Soud proto považoval za prokázané tvrzení v žalobě o skutkových okolnostech sporu, tedy to, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v jejímž důsledku žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které se tento zavázal splatit. Žalovaný nesplatil poskytnuté peněžní prostředky řádně, pročež žalobkyně od uzavřené úvěrové smlouvy odstoupila. Soud má dále za to, že žalobkyně prokázala dostatečné splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, byť soudu nedoložila příjmy ani výdaje žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaný splatil více než polovinu dohodnutých splátek, nebyl v exekuci ani insolvenci, má soud za to, že chybějící doložení prověření výdajů žalovaného nemá vliv na prokázání faktické schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Pokud se žalovaný dostal po třech letech od uzavření smlouvy o úvěru do platebních potíží, je s ohledem na splnění shora uvedené povinnosti banky irelevantní. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že žalobě zcela vyhověl (viz výrok I). 21. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. 22. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 23. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.