48 C 64/2026-23 – Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , který žalovaný řádně a včas neuhradil. Pro prodlení s úhradou došlo k zesplatnění úvěru.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Smlouva o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, ., a , Anonymizováno, , právnická osoba, ., ze dne , datum, a Dodatek č. , hodnota, , Smlouva o postoupení pohledávek mezi , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalobkyní ze dne , datum, včetně Seznamů postoupených pohledávek prokazují, že byla žalovaná pohledávka postoupena žalobkyni.7. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla dne , datum, vyplacena částka , částka, na účet žalovaného.8. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla dne , datum, vyplacena částka , částka, na účet žalovaného.9. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla dne , datum, vyplacena částka , částka, na účet žalovaného.10. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla dne , datum, vyplacena částka , částka, na účet žalovaného.11. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla dne , datum, vyplacena částka , částka, na účet žalovaného.12. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, ., a žalovaným prokazuje, že byl žalovanému poskytnut úvěrový limit s rámcem , částka, s úrokovou sazbou 457,50 % ročně.13. Dopis ze dne , datum, žalovanému je oznámením o postoupení pohledávky za ním žalobkyni.14. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní výzvou žalovanému.15. Potvrzení o podání prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne , datum, .16. Výpis z účtu žalovaného za dobu 5/2023 – 11/2023 prokazuje, že žalovaný je majitel účtu, jeho příjem za dobu od 6/2023 do 11/2023 se pohyboval od 26 – , částka, , průměr byl , částka, . Žalovaný měl však řadu plateb na sázky , právnická osoba, ., , Anonymizováno, a k tomu řadu neznámých plateb přes procesory jako , jméno FO, , čerpal další úvěry od , právnická osoba, , , právnická osoba, a , Anonymizováno, , má velké a četné výběry v hotovosti ale i vklady, dominantně platí v hotovosti, z označení plateb je patrné, že byl i v prodlení „late payment“ a „repayment“. Má i pravidelné platby, které nejsou nijak identifikovatelné.17. Kopie OP žalovaného a Oznámení o zesplatnění neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí s ohledem na právní posouzení.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že v rámci posuzování úvěruschopnosti byly si zjištěny příjmy žalovaného, ale bylo zjištěno, že žalovaný čerpal předchozí úvěry, má sázkové výdaje, má neznámé platby přes prostředníky, má neznámé pravidelné výdaje. Nejsou tvrzeny pravidelné výdaje na bydlení a úvěrová angažovanost.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:20. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.26. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je