Okresní soud v Mostě 48 C 97/2026-31 – Náklady řízení

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, (z toho , částka, tvoří přirostlý kapitalizovaný smluvní úrok, zbytek je jistina úvěru) s úrokem z prodlení, dále smluvní pokuta dle bodu 6.1 smlouvy , částka, , náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy , částka, , smluvní pokuta z dlužné nové jistiny úvěru , částka, , s úrokem za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi žalobkyní, a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, s úrokem 68,84 % ročně, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po , částka, . Celkem žalovaná uhradila 2 splátky, tj. , částka, , úvěruschopnost byla posuzována.2. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky , částka, (z původně žalované částky , částka, ) s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, ze smluvní pokuty , částka, a úroku ve výši 48,84 % ročně z částky 49 564,44 od , datum, do , datum, , soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalované.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila4. Soud nevydal navrhovaný rozsudek pro zmeškání, neboť se jedná o spotřebitelský spor.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Oznámení o schválení úvěru a Dodejka akceptačního dopisu prokazují, že bylo žalované sděleno, že její návrh na uzavření smlouvy byl akceptován.7. Prohlášení o politické exponovanosti, Upomínka ze dne , datum, , Upomínka ze dne , datum, , Prohlášení klienta, Potvrzení o licenci, Základní informace o klientovi, Technický popis uzavření smlouvy na dálku, Kopie OP žalované, Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci s ohledem na níže uvedené právní posouzení.8. Doklad o vyplacení úvěru na účet , datum, a Ověření účtu žalované prokazují, že byl úvěr ve výši , částka, vyplacen na účet žalované.9. Dopis ze dne , datum, předžalobní upomínka a Podací arch ze dne , datum, prokazují, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.10. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaná uvedla, že má důchod , částka, , výdaje uvedla ve výši , částka, životní minimum, spoření , částka, , výdaje na splátky , částka, , bydlení , částka, , ostatní výdaje , částka, , celkem výdaje , částka, . Dále uvedla, že bydlí u rodičů.11. Karta klienta prokazuje, že žalovaná uhradila dvě splátky po , částka, .12. NRKI report prokazuje, že žalovaná má úvěry ve výši , částka, , jednu žádost. Nemá dluhy po splatnosti.13. Dopis ze dne , datum, žalované je zesplatněním úvěru.14. Předsmluvní formulář prokazuje, že byla žalovaná seznámena s parametry úvěrové smlouvy před jejím uzavřením.15. Návrh na uzavření smlouvy ze dne , datum, , č. , hodnota, , prokazuje, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , 48 měsíčních splátek po , částka, .16. CRIBIS AML info check a SOLUS report prokazují , že nevedou žádné informace o žalované.17. Ústřižek pro příjemce , datum, a , datum, – výplatní doklad důchod a Výměr důchodu ze dne , datum, prokazují důchod žalované , částka, , z toho se odečítá , částka, jako poplatek za vyplacení důchodu hotovosti poštou.18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma úvěruschopnosti žalované. Žalované byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru vyplacena částka , částka, na její účet, žalovaná uhradila , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována na základě důchodu vypláceného ve výši , částka, . Byla zjištěná úvěrová angažovanost žalované ve výši , částka, , žalovaná však tvrdila splátky na úvěry ve výši , částka, , skutečná výše splátek nebyla zjištěna. Žalovaná dále tvrdila náklady na bydlení u rodičů ve výši , částka, , aniž toto bylo jakkoli ověřeno, už jenom s ohledem na věk žalované. Výdaje žalované byly tedy pouze tvrzeny. Přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. již nebylo nic dalšího doplněno.19. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Spotřebitelský úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, především splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání jeho příjmů, výdajů, závazků, dosavadního způsobu plnění dluhů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci.21. Podle § 87 odst. 1 zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li mezi stranami spor o to, jaká doba odpovídá možnostem spotřebitele, určí ji soud podle § 87 odst. 2 zákona s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.22. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele není povinností pouze formální. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dovodil, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani skutečnost, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče naopak předpokládá, že údaje sdělené spotřebitelem budou ověřeny nebo objektivně podloženy.23. Na tento závěr navázal Nejvyšší soud také v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž zdůraznil, že nesplnění povinnosti poskytovatele řádně prověřit schopnost spotřebitele úvěr splatit má za následek neplatnost smlouvy. Z tohoto rozhodnutí současně plyne, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti si lze jen obtížně učinit komplexní úsudek o celkových poměrech spotřebitele a jeho schopnosti úvěr splácet.24. Obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k tomu, aby se nespokojil jen s údaji tvrzenými žadatelem o úvěr, ale aby tato tvrzení prověřil nebo si je nechal doložit, například potvrzením o zaměstnání a příjmu, výplatními páskami či výpisy z účtu. Stejný princip Nejvyšší správní soud potvrdil i v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle něhož je legitimní požadavek, aby prohlášení spotřebitele byla za účelem zajištění náležité odborné péče podepřena adekvátními doklady.25. Uvedené závěry odpovídají rovněž judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, Soudní dvůr dovodil, že věřitel se může při posouzení úvěruschopnosti opřít o informace poskytnuté spotřebitelem jen tehdy, jsou-li tyto informace dostatečné a podložené doklady. Účelem této povinnosti je zabránit nezodpovědnému poskytování úvěrů.26. Význam této povinnosti zdůraznil také Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18. Podle Ústavního soudu má povinnost prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet nejen individuální rozměr ve vztahu ke konkrétnímu dlužníkovi, ale i širší společenský význam, neboť předlužení spotřebitele může vést k závažným sociálním dopadům. Nezkoumá-li obecný soud, zda poskytovatel při poskytnutí spotřebitelského úvěru schopnost dlužníka splácet skutečně prověřil, může tím zasáhnout do práva spotřebitele na soudní ochranu. Obdobně Ústavní soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2636/25, aproboval závěr, že poskytovatel nemůže při posuzování úvěruschopnosti spoléhat toliko na nedoložená prohlášení spotřebitele o příjmech a výdajích, aniž by tyto údaje odpovídajícím způsobem ověřil.27. Na uvedenou judikaturu navazuje novější rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud dovodil, že poskytovatel úvěru řádně neposoudí úvěruschopnost, vychází-li pouze ze souhrnných nebo dílčích údajů o příjmech, nákladech a výdajích uvedených spotřebitelem v žádosti o úvěr, aniž tyto údaje ověřuje. Bez ověřených údajů o příjmech, skutečných nákladech a výdajích osob žijících se spotřebitelem ve společné domácnosti nelze učinit komplexní závěr o jeho celkových poměrech a schopnosti úvěr splácet. Odpovědnost za řádné posouzení úvěruschopnosti přitom nese poskytovatel, i když spotřebitel má povinnost poskytnout mu úplné, přesné a pravdivé údaje.28. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud dále zdůraznil, že poskytovatel náležitě neověří schopnost spotřebitele splácet úvěr, jestliže sice zjistí jeho příjmy, avšak neověří jeho skutečné pravidelné měsíční výdaje. K řádnému posouzení úvěruschopnosti nepostačuje ani kontrola databází typu SOLUS nebo BRKI ani použití částek životního minima či obecných modelových údajů, pokud se poskytovatel dostatečně nezabývá faktickými pravidelnými výdaji konkrétního spotřebitele.29. Tyto závěry Nejvyšší soud zopakoval rovněž v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud současně výslovně vypořádal s odkazem na rozsudek sp. zn. , spisová značka, a uzavřel, že uvedené rozhodnutí na posuzovanou věc nedopadá, neboť v něm byla řešena situace, kdy došlo k úplnému splacení poskytnutého úvěru. O takovou situaci však v případech, kdy je spotřebitel z úvěrové smlouvy žalován pro nesplacený dluh, nejde. Rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, proto nelze vykládat tak, že by v běžném sporu o zaplacení nesplaceného spotřebitelského úvěru oslabovalo povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy řádně zjistit a ověřit úvěruschopnost spotřebitele. Naopak usnesení sp. zn. , spisová značka, potvrzuje, že v takové situaci zůstává rozhodující, zda poskytovatel před poskytnutím úvěru disponoval dostatečnými, ověřenými a aktuálními informacemi o příjmech, výdajích, závazcích a celkových poměrech spotřebitele.30. Rozhodné je tedy, zda poskytovatel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované strany před uzavřením smlouvy, neboť právě k tomuto okamžiku se povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vztahuje. Předsmluvní povahu této povinnosti zdůrazňuje také judikatura Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudek ve věci C-449/13, CA Consumer Finance, a dále rozsudek ve věci C-755/22, Nárokuj. Stejnému pojetí odpovídá i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž odborná péče poskytovatele vyžaduje, aby před poskytnutím úvěru zjistil a ověřil dostatečné údaje o příjmech, výdajích, závazcích a celkových poměrech spotřebitele; srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a usnesení sp. zn. , spisová značka, . Pozdější průběh splácení proto nemůže nahradit chybějící či nedostatečné předsmluvní posouzení úvěruschopnosti.31. Skutečnost, že žalovaná strana po určitou dobu plnila, sama o sobě neprokazuje, že žalující strana již před uzavřením smlouvy disponovala nezbytnými, spolehlivými a ověřenými informacemi umožňujícími závěr, že žalovaná strana bude schopna úvěr řádně splácet po celou dobu trvání závazku.32. K povinnosti soudu zabývat se splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost z úřední povinnosti se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-Finance. Dovodil, že vnitrostátní soud je povinen i bez návrhu zkoumat, zda věřitel splnil předsmluvní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a z případného porušení vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem. Současně odmítl výklad, podle něhož by se sankce za porušení této povinnosti uplatnila pouze tehdy, pokud by se jí spotřebitel sám dovolal v tříleté lhůtě.33. V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-303/20, Ultimo Portfolio Investment, Soudní dvůr opětovně zdůraznil, že povinnost posoudit úvěruschopnost sleduje cíl odpovědného jednání věřitelů a předcházení poskytování úvěrů spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. V rozsudku ze dne , datum, ve věci C-755/22, Nárokuj, pak Soudní dvůr dovodil, že sankce za porušení této povinnosti nemůže být závislá pouze na tom, zda spotřebitel následně utrpěl konkrétní škodlivé následky nebo zda byla smlouva již splněna. Podmínění sankce vznikem škody by mohlo oslabit její odrazující účinek a vést k tomu, že poskytovatelé nebudou úvěruschopnost spotřebitelů posuzovat systematicky a důkladně.34. V projednávané věci žalující strana neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně, dostatečně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované strany. Zejména nebylo prokázáno, že by zjistila a ověřila skutečný disponibilní příjem žalované strany, její pravidelné měsíční výdaje, stávající závazky, poměry domácnosti a další okolnosti rozhodné pro posouzení schopnosti hradit sjednané splátky. Samotné údaje uvedené v žádosti o úvěr, případně pouhá kontrola úvěrových registrů nebo použití obecných statistických či modelových údajů, nemohou takové posouzení nahradit.35. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že při poměrech žalované strany existovaly již v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr řádně splácet, neboť nebyly ověřeny tvrzené výdaje žalované, ač výše výdajů zjevně budila pochybnosti o jejich správnosti (úvěry přes , částka, spláceny po , částka, měsíčně, bydlení u rodičů v 71 letech). Žalující strana tedy neměla dostatečný a spolehlivý podklad pro závěr, že žalovaná strana bude schopna úvěr splácet ve sjednaných splátkách, aniž by tím byla ohrožena úhrada jejích běžných životních potřeb a ostatních závazků.36. Soud proto uzavřel, že úvěr byl poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem je neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlédl i bez návrhu. Žalující straně proto nenáleží smluvní úroky, poplatky, smluvní pokuty ani jiné smluvní příslušenství, nýbrž pouze vrácení dosud nesplacené jistiny.37. V otázce úroků z prodlení soud vychází z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Podle tohoto rozhodnutí je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zvláštní úpravou vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení. Poskytovatel má při neplatnosti smlouvy způsobené porušením povinnosti posoudit úvěruschopnost nárok jen na nesplacenou jistinu, a to v době přiměřené možnostem spotřebitele. Nárok na zákonný úrok z prodlení mu může vzniknout teprve tehdy, dostane-li se spotřebitel do prodlení s vrácením jistiny v době určené podle § 87 zákona; samotná výzva věřitele k plnění prodlení nezakládá.38. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny ve výši , částka, . Na tuto jistinu bylo uhrazeno , částka, , a dosud nesplacená část jistiny tak činí , částka, . Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně dosud nesplacenou jistinu.39. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 17,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,98 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .41. Soud pro výpočet poměru úspěchu a neúspěchu kapitalizoval příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí. Soud neshledal jiné úkony právní služby, které by bylo možno považovat za účelně vynaložené náklady řízení a za něž by bylo namístě přiznat náhradu nákladů řízení.42. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.