Okresní soud v Mostě 50 C 119/2026-26 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,85 % ročně a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, došlo dne , datum, ke zeslatnění celého úvěru. Žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , smluvního úroku v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 10,85 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstala zcel pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne , datum, soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,85 % ročně, pojištěním ve výši , částka, a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných 72měsíčních splátek v celkové výši , částka, .6. Z oznámení ze dne , datum, vyplývá zesplatnění dlužné částky v celkové výši , částka, ke dni , datum, .7. Z výpisu úvěrového účtu a platební historie se podává, že žalovaný dluží právní předchůdkyni žalobkyně na jistině , částka, , na poplatcích a pojištění , částka, a na smluvním úroku , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , soud zjistil, že pohledávka za žalovaného přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, , jak je doloženo potvrzením o podání.9. Z celkem , hodnota, upomínek soud zjistil, že právní předchůdkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (včetně potvrzením o podání) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.11. Ze zbylých listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.15. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,85 % ročně, pojištěním ve výši , částka, a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných 72měsíčních splátek v celkové výši , částka, . Žalovaný na úvěr hradil jen částečně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.20. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazky ze strany žalovaného poskytnutý úvěr, řádně a včas splatit splněn nebyl. Žalovaný byl před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy klientem banky, tato tak měla přehled o jeho majetkových a příjmových poměrech, spolu s lustrací v příslušných bankovních i nebankovních registrech tak byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného.21. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I).22. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“). Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 3 x , částka, (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 a. t., tj. celkem , částka, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, (§ 14b odst. 6 písm. a) a. t.), tj. celkem , částka, . Žalobkyně má rovněž nárok na náhradu DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tedy na , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , což je částka, kterou soud žalobkyni přiznal.23. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností soud určil v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.