62 C 96/2026-33 – Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky za pojištění ve výši , částka, , poplatky z nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, sjednaná pro případ prodlení s úhradou splátky, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr celkem ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil.2. Žalobkyně dále doplnila svá tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného a čerpání úvěru. Žalobkyně prověřila žalovaného v NRKI, přičemž žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů ve výši , částka, . Dle zprávy NRKI se žalovaný za dobu trvání závazků nedostal do prodlení se splácením svých závazků. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, CEE a ISIR.3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.6. Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, dokládá, že byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, smlouva, předmětem byl revolvingový úvěr poskytnutý žalovanému s výší úvěrového rámce , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % p. a., měsíční splátka činila 4 % z dlužné částky, smlouva byla sjednána na první čerpání ve výši , částka, na nákup konkrétního zboží. Žalovaný zde uvedl, že je zaměstnanec, má čistý příjem , částka, měsíčně. Výdaje na bydlení má , částka, , splátky úvěrů , částka, a ostatní výdaje , částka, ., je svobodný, má 1 dítě, má střední vzdělání s maturitou a bydlí v družstevním bytě.7. Ověření bonity MLS prokazuje, že žalobkyně při hodnocení maximálního limitu splátky vycházela ze splátky schváleného úvěru ve výši , částka, , příjmů žalovaného dle smlouvy o úvěr, normativních nákladů na bydlení , částka, , splátek úvěrů , částka, , a životního minima domácnosti , částka, .8. Karta klienta prokazuje, že při posuzování úvěruschopnosti bylo vycházeno z tvrzení žalovaného o příjmech , částka, , příjmy dalších členů domácnosti , částka, . Výdaje uvedl žalovaný ve výši , částka, . Nebyly zjištěny negativní poznatky v rámci veřejných databází.9. Výpis z NRKI prokazuje, že žalovanému bylo odmítnuto 0 úvěrů, 4 odvolal, má 1 existující a 0 skončené. Má 0 žádostí o úvěry. Splátka existujícího úvěru činí , částka, .10. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že žalobkyně eviduje, že žalovaný čerpal úvěr od , datum, , úvěrový rámec byl , částka, , žalovaný celkem vyčerpal , částka, , uhradil , částka, . První splátka úvěru činila , částka, po načerpání úvěru a nejvyšší splátka v průběhu doby trvání činila , částka, .11. Opis výpisu proplacení smlouvy s žalovaným prokazuje, že žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, na konkrétní bankovní účty.12. Opis výpisu karetních transakcí žalovaného prokazuje, že žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, platbami z karty , částka, .13. Dopis ze dne , datum, žalovanému je předžalobní upomínkou a dokládá, že před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě, přičemž byl upozorněn na možnost soudního vymáhání.14. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.15. Dopis ze dne , datum, je výzvou žalovanému ke splacení celého úvěru.16. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.17. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.18. Úvěrové podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.19. Další žalobkyní navržené důkazy k doložení čerpání úvěru soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť čerpání úvěru bylo dostatečně doloženo smlouvou o úvěru, opisem výpisu proplacení smlouvy a opisem výpisu karetních transakcí, a to vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla podepsána žalovaným a žalobkyně je platební institucí ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma toho, že došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu a došlo k čerpání úvěru ve výši , částka, , přičemž následné splátky žalovaného činily celkem , částka, . Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z údajů poskytnutých žalovaným a zprávou NRKI. Přes výzvu soudu však nebyly označeny žádné další důkazní prostředky k posouzení úvěruschopnosti a nebylo tak prokázáno, že by žalobkyně jakýmkoliv způsobem ověřila údaje o příjmech či výdajích sdělené žalovaným, vyjma úvěrového zatížení.21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.22. Podle § 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.27. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.28. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závisl