12 C 14/2022-33 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného pojistného ve výši 2 037 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřeli s účinností ode dne 1. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizována tři slova]. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu do doby dožití 75 let žalovaného, kdy výše pojistného měsíčně byla sjednána na 1 265 Kč na měsíc. K ukončení pojistné smlouvy došlo dne 3. 5. 2021 z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Žalobce tak po žalovaném požaduje část dlužného pojistného odpovídajícího době trvání pojištění, tj. pojistné za dobu od 1. 1. 2021 do 3. 5. 2021, ve výši 2 037 Kč (včetně zákonného poplatku 300 Kč) s příslušenstvím. Žalobce žalovaného upomínal o uhrazení dlužného pojistného, žalovaný však ani přes výzvy žalobce na dlužném pojistném ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní občanem [anonymizována dvě slova], zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa bydliště (sídla) žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 odst. 2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, žalobce má sídlo v České republice, žalovaný má v době uzavření smlouvy trvalý pobyt v České republice, kde se nachází i nyní; cizí prvek vnesený do vztahu státním občanstvím žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 7. Účastníci řízení uzavřeli dne 1. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizována tři slova]. Pojistná smlouva byla sjednána na dobu dovršení 75 let žalovaného s celkovou měsíční výší pojistného 1 265 Kč. K ukončení pojistné smlouvy došlo dne [datum] z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Žalovaný však žalobci nehradil dlužné pojistné za období od 1. 1. 2021 do 3. 5. 2021 ve výši 2 073 Kč. Dále žalovaný žalobci dluží úrok z prodlení, který žalobce vyčíslil na výši 96 Kč za období od 7. 6. 2021 do 13. 10. 2021 a dále ve výši 49 Kč za období od 14. 10. 2021 do 24. 1. 2022. Žalovaný tuto částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku s výzvou k plnění. 8. S ohledem na to, že smlouva o pojištění byla uzavřena dne 1. 8. 2019, posuzoval soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). 9. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 12. Podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012, o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše repo sazby je známa z činnosti soudu. 13. Účastníci řízení platně uzavřeli pojistnou smlouvu, kde žalovaný je pojištěným. Pojistný vztah byl ukončen ke dni 3. 5. 2021, a to z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Smlouvou bylo sjednáno placení sjednaného pojistného. Žalobce tvrdí, že sjednané pojistné z uzavřené smlouvy - celkem 2 723 Kč za dobu pojištění 1. 1. 2021 do 3. 5. 2021 nebylo zaplaceno. Podle procesní teorie přechází břemeno důkazní na žalovaného a je na něm, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dluh zanikl jedním ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní a k existenci dlužné pohledávky nikterak nevyvrátil. Soud tedy uzavírá, že žalovaný neunesl v řízení břemeno důkazní a dluh tvrzený žalobcem trvá. Úroky z prodlení byly vypočteny v souladu s výše uvedenou vyhláškou a neodporují tak zákonu. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení, tedy náhrady za tři úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka podle ustanovení § 142a o. s. ř.) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a DPH ve výši 21 %. K aplikaci výše uvedených ustanovení se soud přiklonil s ohledem na skutečnost, že v daném případě se jednalo o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a zároveň bylo předmětem řízení peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu, který žalobce ve sporu zastupoval, a to ve lhůtě tří dnů stanovené dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.