14 C 123/2021-49 — Okresní soud v Náchodě

1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173/1, 2 o. s. ř.). 2. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužného pojistného 1 195 Kč spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli dne [datum] v souladu s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu. Předmětem pojištění bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného ve stanovené lhůtě. V uvedené smlouvě se v souladu s ustanovením § 2758 občanského zákoníku žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 1.003,00 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními ke dni [datum]. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1.195,00 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na upomínky žalobce, ani na písemné upomínky a další úkony (zejména telefonické a SMS) prováděné v rámci mimosoudní správy pohledávky [právnická osoba], a.s., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne [datum], [datum]. Upomínka ze dne [datum] se žalobci vrátila s relací pošty na uvedené adrese neznámý. Upomínku ze dne [datum] si žalovaný převzal, jelikož tato se žalobci nevrátila. SMS upomínky pak byly zaslány dne [datum], [datum]. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušníkem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa posledního známého bydliště žalovaného. Žalovaný nemá v České republice hlášený pobyt, ale dle šetření policie v místě jeho trvalého bydliště na Slovensku fakticky bydlí v ČR na nezjištěném místě. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, smluvní strany měly sídlo/bydliště v době uzavření smlouvy v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní občanstvím žalovaného a místem jeho (formálního) trvalého pobytu nemůže toto svou intenzitou převážit. 6. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 7. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 8. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby 9. Podle ust. § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění vozidla“), Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. Podle § 13 odst. 2 zákona o pojištění vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je po právu. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva dle ustanovení § 3 odst. 1, 2 zákona č. 168/1999 Sb. a dle ust. § 2758 a násl. o. z. V souladu s ustanovením § 2782 o. z. má pojistitel (žalobce) právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Požadavek žalobce na zaplacení pojistného je tedy důvodný. Bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné zaplatil, nebo že pojištění zaniklo již dříve. To však neučinil a z obsahu spisu se tyto okolnosti ani nijak nepodávají. Důvodným byl shledán i požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení, jejich výše odpovídá ustanovení § 1970 o. z., a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy došlo k prodlení. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), d